39 C 186/2022-37 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 12. 3. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu úhrady příspěvku žalovaným na základě provozování motorového vozidla, [registrační značka], bez sjednaného zákonného pojištění odpovědnosti v době od 12. 7. 2020 do 16. 11. 2020, tedy za dobu 128 dnů a v době od 17. 11. 2020 do 1. 3. 2021, tedy za dobu 105 dnů. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání. Soud zjistil, že žalovaný nemá v obchodním rejstříku zapsanou osobu, která by byla oprávněna za žalovaného jednat, proto byl žalovanému pro ochranu zájmů v tomto řízení ustanoven opatrovník z řad advokátů, který se vyjádřil písemným podáním z 28. 9. 2022. Opatrovník navrhl zamítnutí žaloby s tím, že minimálně od 27. 4. 2022 neexistuje nikdo, kdo by byl statutárním orgánem žalovaného, přičemž ze Sbírky listin vyplývá, že žalovaný dlouhodobě neprovozuje svou činnost, a tudíž nemůže být vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žalobce tedy neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Opatrovník souhlasil s rozhodnutím dle § 115a o.s.ř., tedy bez nařízeného jednání. Na vyjádření opatrovníka žalovaného reagoval žalobce doplněním žaloby 2. 11. 2022, kde uvedl, že při zjišťování údajů o vozidle žalobce vychází z § 15 odst. 1 až 3 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, když údaje evidované žalobcem jsou porovnávány s údaji u Ministerstva dopravy ČR – Centrální registr vozidel. Takto žalobce zjistil, že automobil [registrační značka] je evidován jako provozovaný a ve vlastnictví žalovaného. V době od července 2020 do listopadu 2022 (128 dní) nebyl vůz pojištěn a byla porušena zákonná povinnost. Žalobce rovněž odkázal na usnesení ÚS ČR z 19. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1561/14. Soud v této věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak zjištěnými údaji o vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka], č. technického průkazu [anonymizováno] [číslo], výpisem z pošty online č. l. 15, 16, předžalobní upomínkou z 2. 2. 2022, poštovním podacím archem č. l. 18, výpisem z pošty online – sledování zásilek od 2. 2. 2022 do 4. 2. 2022, upomínkou z 15. 4. 2021, 7. 1. 2021, výpisem z pošty online na č. l. 23 – 25, předžalobní upomínkou z 9. 2. 2022, doručenkou datové zprávy č. l. 26, upomínkou z 28. 7. 2021, 22. 4. 2021, počítačovou sjetinou ohledně zjištěných údajů o vozidle na č. l. 34. V rámci provedeného dokazování soud především konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence žalobce, coby specifické právnické osoby, která je zřízena ve smyslu § 15 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění novel (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), když tato právnická osoba má mj. oprávnění získávat informace o vlastnictví, provozu a pojištění vozidel registrovaných na území ČR (§ 15a odst. 2, 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobce zjistil v rámci svého oprávnění z registru vozidel evidovaných na území ČR, že žalovaný je registrován jako vlastník a provozovatel osobního motorového vozidla [anonymizována dvě slova] o kubatuře nad 1850 cm3 do 2500 cm3, když toto vozidlo mělo přidělenou registrační značku [anonymizováno] [číslo] s číslem technického průkazu [anonymizováno] [číslo]. Žalovaný byl evidován v registru vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. Tato zjištění, resp. údaje žalobce zjistil dálkovým přístupem do databáze Ministerstva dopravy ČR (zjištěné údaje o vozidle č. j. 13754969 na č. l. 14, 22 a 34). Dále bylo ohledně výše specifikovaného vozidla zjištěno, že žalovaný toto vozidlo vlastnil a provozoval v době od 12. 7. 2020 do 16. 11. 2020 (po dobu 128 dnů) a v době od 17. 11. 2020 do 1. 3. 2021 (po dobu 105 dnů), bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, když žalovaný má povinnost uzavřít zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle § 3 a § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce má podle § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. MF ČR č. 205/1999 Sb. činí příspěvek za vozidlo o obsahu tak, jak je shora uvedeno, 65Kč denně. Po vynásobení této částky počtem dní, kdy vozidlo nebylo provozováno se sjednaným pojištěním, činí příspěvek 8 320 Kč za 128 dní a 6 825 Kč za 105 dní, když s přihlédnutím k § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce nárok dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. na úhradu poplatku, který je spojen s uplatněním práva na příspěvek před podáním žaloby, když se jedná v tomto případě o částku 300 Kč za každé výše specifikované období. Po provedeném matematickém součtu tedy žalovaný dluží žalobci z titulu příspěvku za nepojištěné vozidlo a náhrady nákladů na předsoudní vymáhání žalobcem požadovanou částku ve výši 15 745 Kč. Žalovaný byl několikráte upomínán o úhradu příspěvku za provozování nepojištěného vozidla, ničeho nezaplatil, ostatně nereagoval ani na předžalobní výzvy (výpis z pošty online č. l. 15-16, předžalobní upomínka z 2. 2. 2022, poštovní podací arch, výpis z pošty online č. l. 19, upomínka z 15. 4. a 7. 1. 2021, výpis z pošty online č. l. 23-24, předžalobní upomínka z 9. 2. 2022, doručenka datové zprávy č. l. 26, upomínka z 22. 4. 2021 a 28. 7. 2021). Na základě aplikace prokázaného skutkového děje k příslušným ustanovením zákona 168/1999 Sb. a vyhlášce MF ČR č. 205/1999 Sb. soud musí konstatovat, že byla naprosto jednoznačně prokázána důvodnost žaloby, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno a žalovaný byl odsouzen k povinnosti zaplatit žalobci příspěvek za provozování nepojištěného vozidla a náklady na předsoudní vymáhání tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný je podle § 1968 OZ v prodlení, přičemž požadovaná výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Co se týče uplatněných námitek opatrovníka ohledně neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního, žalobce postupoval v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., když je zřejmé z evidenčních údajů k výše specifikovanému vozidlu, že žalovaný je registrován jako vlastník a provozovatel vozidla, když v době výše uvedené nebylo k vozidlu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti, nebylo ani žádný způsobem v rámci vedení registru oznámeno, že by žalovaný vozidlo prodal, neprovozoval s odevzdáním registrační značky. Podle § 4 odst. 2 výše zmíněného zákona při určení osoby povinné v případě úhrady příspěvku platí, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel je provozovatelem vozidla. Opatrovník žalovaného nedoložil důkazy, ani netvrdil, že by žalovaný v rámci případného prodeje vozidla či jeho zneprovozuschopnění postupoval dle platné právní úpravy, neoznámil změnu případného nového vlastníka, neodevzdal na příslušném správním orgánu [registrační značka], a ostatně ani vozidlo nebylo odhlášeno z evidence. Soud tedy má za to, že námitky opatrovníka uplatněné v rámci procesního stanoviska jsou nedůvodné, neboť žalobce prokázal důvodnost svého nároku a unesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní i s ohledem na judikaturu vyšších soudů ve skutkově i právně obdobných či totožných věcech. Úspěšnému žalobci soud přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. na náhradě nákladů řízení soudní poplatek 800 Kč, odměnu za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalovanému k plnění) při sazbě 300 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl 100 Kč na náhradě hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč soud navýšil o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Co se týče případné odměny opatrovníka za výkon funkce, o této bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co řízení v této věci bude pravomocně ukončeno.