39 C 196/2022-27 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 27. 6. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu úhrady příspěvku žalovaným na základě provozování motorového vozidla, [registrační značka], v době od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021 bez sjednaného zákonného pojištění odpovědnosti, tedy za dobu 87 dnů. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. Z výpisu z obchodního rejstříku žalovaného soud zjistil, že tento je v rejstříku KS [obec] zapsán s tím, že se jedná o obchodní firmu v likvidaci s ustanoveným likvidátorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [IČO], Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání. Pokud byla žalovanému (k rukám likvidátora) doručována žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání), tyto písemnosti soudu měl žalovaný (likvidátor žalovaného) doručeny do vlastních rukou dne 5. 10. 2022. Žalovaný se nevyjádřil ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., soud měl tedy za to, že žalovaný dává takto najevo souhlas s rozhodnutím bez jednání. V rámci provedeného dokazování soud především konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence žalobce, coby specifické právnické osoby, která je zřízena ve smyslu § 15 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění novel (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), když tato právnická osoba má mj. oprávnění získávat informace o vlastnictví, provozu a pojištění vozidel registrovaných na území ČR (§ 15a odst. 2, 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobce zjistil v rámci svého oprávnění z registru vozidel evidovaných na území ČR, že žalovaný je registrován jako vlastník a provozovatel motorového vozidla o obsahu nad 1850 cm3 do 2500 cm3, když toto vozidlo mělo přidělenou registrační značku [anonymizováno] [číslo] s číslem technického průkazu [anonymizováno] [číslo]. Žalovaný byl evidován v registru vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. Tato zjištění, resp. údaje žalobce zjistil dálkovým přístupem do databáze Ministerstva dopravy ČR. Dále bylo ohledně výše specifikovaného vozidla zjištěno, že žalovaný toto vozidlo vlastnil a provozoval v době od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021 (po dobu 87 dnů) bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, když žalovaný má povinnost uzavřít zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle § 3 a § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce má podle § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž podle § 4 odst. 3 zákona 168/1999 Sb. činí příspěvek za vozidlo o kubatuře tak, jak je shora uvedeno, 65 Kč denně. Po vynásobení této částky počtem dní, kdy vozidlo nebylo provozováno se sjednaným pojištěním, činí příspěvek 5 655 Kč, když s přihlédnutím k § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce nárok dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. na úhradu poplatku, který je spojen s uplatněním práva na příspěvek před podáním žaloby, když se jedná v tomto případě o částku 300 Kč. Po provedeném matematickém součtu tedy žalovaný dluží žalobci z titulu příspěvku za nepojištěné vozidlo a náhrady nákladů na předsoudní vymáhání žalobcem požadovanou částku ve výši 5 995 Kč. Výše příspěvku vyplývá z § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. MF ČR č. 205/1999 Sb. Na základě aplikace prokázaného skutkového děje k příslušným ustanovením zákona 168/1999 Sb. a vyhlášce MF ČR č. 205/1999 Sb. soud musí konstatovat, že byla naprosto jednoznačně prokázána důvodnost žaloby, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno a žalovaný byl odsouzen k povinnosti zaplatit žalobci příspěvek za provozování nepojištěného vozidla a náklady na předsoudní vymáhání tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný je podle § 1968 OZ v prodlení, přičemž požadovaná výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Úspěšnému žalobci soud přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. na náhradě nákladů řízení soudní poplatek 400 Kč, odměnu za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalovanému k plnění) při sazbě 200 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl 100 Kč na náhradě hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 900 Kč soud navýšil o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.