39 C 21/2022-93 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 22. 9. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že žalobce žalovanému poskytl úvěr, žalovaný měl poskytnutý úvěr splácet s dohodnutým úrokem v měsíčních splátkách, když žalovaný toto nečinil. Úvěr byl proto zesplatněn a žalovanému vznikla povinnost zesplatněnou výši úvěru včetně úroků vrátit ve lhůtě stanovené žalobcem. Žalovaný ničeho ani částečně na svém dluhu neplatil, nereagoval ani na předžalobní výzvu. 2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej žalovanému doručit do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen a ve věci nařízeno jednání. 3. Pro úplnost soud považuje za nutné uvést, že žalovaný je dle Centrální evidence obyvatel hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa], přičemž žalovaný má od 7. 6. 2017 doručovací adresu [ulice a číslo] v [obec], kam byl také obesílán. 4. Žalovanému byla žaloba, výzva k vyjádření a předvolání k nařízenému jednání doručována na adresu pro příjem pošty, když k doručení těchto písemností žalovanému došlo fikcí, a to na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo dne 28. 2. 2022, 12. 4. 2022, 13. 6. 2022 s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu. 5. Přes poučení ve výše uvedeném sdělení žalovaný nijak nereagoval, nevyjádřil se ani k žalobě, nedostavil se k nařízenému jednání. 6. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak ceníkem žalobce na č. l. 5-10, výzvou k úhradě dluhu z 21. 7. 2021, poštovním podacím archem, poslední výzvou z 27. 10. 2020, rozhodnutím o splatnosti dluhu z 28. 11. 2020, smlouvou o úvěru z 3. 6. 2020, úvěrovou historií za období od 3. 6. do 30. 6. 2021, výpisem transakcí z úvěrového účtu za červen 2020, ceníkem [právnická osoba], všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, posouzením úvěruschopnosti klienta z 3. 6. 2020. 7. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: 8. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace, která je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce je podnikání v oblasti bankovnictví, tedy mj. vedení účtů, poskytování úvěrů, půjček apod. Žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru, když z bližšího obsahu smlouvy o úvěru z 3. 6. 2020 bylo prokázáno, že žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši 392 977 Kč s tím, že se jedná o spotřebitelský účelový nezajištěný úvěr poskytnutý z jiných důvodů než na bydlení. Žalovaný měl úvěr splácet nejpozději do 18. 6. 2029 v pravidelných měsíčních splátkách 6 024 Kč měsíčně s dohodnutou úrokovou sazbou 11,90 % ročně s tím, že při případném řádném splácení poskytnutého úvěru ve výši shora uvedené získá žalovaný nárok na finanční odměnu ve formě odpuštění až sedmi splátek. Úvěr byl poskytnut na konsolidaci dluhů u [právnická osoba], když se jednalo o splátkový úvěr, revolvingový a splátkový úvěr u [obec] spořitelny, dluh z titulu kontokorentu u [obec] spořitelny a [anonymizováno] bank. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], když podle článku 2.4 smlouvy o úvěru bylo dohodnuto, že úvěrovou částku převede žalobce bez zbytečného odkladu na příslušné účtu ke splacení shora vymezených konsolidovaných dluhů. Žalovaný měl takto poskytnutý úvěr, jak bylo ostatně uvedeno výše, splácet v měsíčních splátkách 6 024 Kč s první splátkou 16. 7. 2020, když poslední splátka 18. 6. 2029 měla být zaplacena ve výši 3 230 Kč. Z toho vyplývá, že žalovaný měl poskytnutý úvěr uhradit formou 108 měsíčních splátek (smlouva o úvěru z 3. 6. 2020). Další ujednání mezi účastníky úvěrové smlouvy bylo určeno odkazem na všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a zejména pak ceník poplatků, služeb pro bankovní obchody (ceník [právnická osoba] pro bankovní obchody, všeobecné obchodní podmínky žalobce). 9. Z historie úvěru za období od 3. 6. 2020 do 30. 6. 2021 je prokázáno, že žalovaný úvěr získal a čerpal 3. 6. 2020, když následně hradil splátky v době od 21. 7. 2020, když ze specifikace jednotlivých splátek vyplývá, že se jedná o splátku jistiny úvěru po splatnosti, když následně od srpna 2020 žalovaný úvěr hradit přestal. Přesto, že byl žalovaný několikráte písemně i jinou formou opakovaně upomínán a vyzýván k řádnému hrazení svých závazků, splátky nehradil řádně a včas, když z tohoto důvodu žalobce dle článku 8.2 úvěrové smlouvy úvěr zesplatnil a žalovaného o zesplatnění úvěru informoval přípisem z 27. 10. 2020. Žalovaný měl zesplatněný úvěr, resp. dlužné splátky, uhradit nejpozději do 28. 11. 2020, neuhradil ničeho, a proto 28. 11. k témuž datu byl úvěr zesplatněn. Celková částka z titulu zesplatnění úvěru činí 411 665,89 Kč, když tato částka se sestává z jistiny úvěru, dohodnutého běžného úroku v kapitalizované výši 22 784,90 Kč. Od těchto položek žalobce odečetl splátky 6 024 Kč dle řádného zaplacení v transakční historii, když k těmto částkám po odečtení jedné splátky byl žalovanému připočten poplatek za vedení účtu, přistoupení k pojištění 2 292 Kč. Od této částky bylo odečteno pojištění 364,01 Kč, když žalovaný tak dluží z titulu neuhrazených cen za vedení účtu a pojištění 1 977,99 Kč Celkem tak žalobce požaduje po žalovaném částku ve výši žalobní jistiny (transakční historie úvěru, poslední výzva k úhradě dlužné částky z 27. 10. 2020, rozhodnutí o splatnosti dluhu z 28. 11. 2020, sazebník poplatků, úroků a služeb, výzva k úhradě dluhu z 21. 7. 2021, poštovní podací arch k této výzvě). 10. Sám žalovaný, jak je uvedeno výše, zůstal v této věci nečinný, k žalobě se písemně ani jinou formou nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přičemž právní zástupce žalobce v rámci svého procesního stanoviska uvedl, že v mezidobí žalovaný ničeho ani částečně nehradil. 11. Žalobce si před poskytnutím tohoto úvěru za účelem konsolidace předcházejících dluhů žalovaného nejen u žalobce ale i u [právnická osoba] řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, a to výpisem z jeho běžného účtu č. [bankovní účet], který žalobce vedl na jméno žalovaného, kde měl žalovaný dostatek finančních prostředků i s přihlédnutím k výši požadovaných splátek, že svým závazkům dostojí (výpis z účtu žalovaného, posouzení úvěruschopnosti klienta). 12. Co se týče právní kvalifikace této věci, bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako bankou a žalovaným jako dlužníkem došlo dle § 2395 OZ k uzavření smlouvy o úvěru, dle které se žalobce jako úvěrující zavázal, že úvěrovanému, tedy žalovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch do určité částky peněžní prostředky, přičemž žalovaný měl poskytnuté peněžní prostředky vrátit v dohodnutých měsíčních splátkách včetně úroků v měně dle § 2396 OZ. Žalovanému byl úvěr poskytnut na jeho žádost, když čerpání úvěru proběhlo dle transakční historie dne 3. 6. 2020, když z úvěrového účtu č. [bankovní účet] vyplynulo, že k datu 8. 6. 2020 byly čerpány částky na předmětném úvěru za účelem konsolidace předchozích půjček a úvěrů (výpis transakcí z úvěrového účtu č. l. 41). 13. Žalovaný měl takto poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, což nečinil, proto žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru a žalovanému vznikla povinnost nesplacenou výši úvěru včetně úroků a poplatků vrátit ve lhůtě požadované žalobcem dle § 2399 odst. 1 OZ. Žalovaný ničeho ani částečně nehradil, soud proto po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději nemůže jinak, než konstatovat, že žaloba je důvodná, a proto jí také v celém rozsahu vyhověl, když žalobce dostál i své povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, konkrétně s odkazem na § 9 tohoto zákona, že řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného a možnost poskytnutý úvěr splácet. 14. Ze všech těchto důvodů proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. Žalovaný je dle § 1968 a násl. OZ v prodlení s úhradou svého dluhu, požadovaná výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 16. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení, a to soudní poplatek 16 463 Kč, dále pak odměnu za právní zastoupení, a to za 5 úkonů právní služby (příprava, převzetí zastoupení, výzva žalovanému k plnění, podání žaloby, doplnění žaloby, účast u soudního jednání) při sazbě 9 980 Kč za úkon (§ 7 bod 6 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 44 910 Kč a hotové výdaje 1 500 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. V součtu tak musí neúspěšný žalovaný zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku. 17. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160