41 C 104/2021-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 8. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 7.994,41 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 23. 2. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v částce 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobce částku v celkové výši 18.917 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 316 Kč. Žalovaná však svému závazku nedostála, když na dluh učinila pouze částečnou úhradu ve výši 8.000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Jelikož žalovaná ani přes výzvy žalobce dlužnou částky neuhradila, obrátil se žalobce prostřednictvím tohoto návrhu na soud s tím, že se žalobou domáhá zaplacení dlužné částky skládající se z nevrácené jistiny úvěru spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Konkrétně žalobce požadoval částku 7.944,41 Kč (nesplacená jistina úvěru), částku 4.127,67 Kč (kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 29 % ročně z částky 7.944,41 Kč od 20. 4. 2019 do 18. 12. 2020), částku 1.872,75 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7.944,41 Kč od 31. 7. 2018 do 18. 12. 2020), obchodní úrok ve výši 29 % ročně z částky 7.944,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7.944,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 23. 2. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru (označena jako smlouva o zápůjčce), na základě níž byl žalované poskytnut úvěr v požadované výši 10.000 Kč (úvěr byl žalované vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit zpět žalobci částku v celkové výši 18.917 Kč, přičemž ji měla uhradit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Kromě vrácení jistiny ve výši 10.000 Kč měla žalovaná dále uhradit částku 1.789 Kč představující obchodní úrok (v sazbě 29,00 % p. a.), částku 4.180 Kč představující poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, a dále částku 2.948 Kč představující poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Před uzavřením smlouvy žalobce zhodnotil úvěruschopnost žalované na základě údajů z žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 23. 2. 2018. Z tabulky umoření se podává, že na dlužné jistině žalobce eviduje zbývající dlužnou částku 7.994,41 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2020 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobce též vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Z tabulky umoření pak plyne, že žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 8.000 Kč, přičemž zůstatek nesplacené jistiny ke dni 12. 1. 2021 (den vyhotovení dokumentu) činil částku 7.944,41 Kč. 5. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Ze zjištěných závěrů o skutkovém stavu podřazeným pod výše uvedené právní normy soud dospěl k následujícímu právnímu hodnocení věci. Účastníci platně uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, když právní předchůdce žalobce dostál své povinnosti zhodnotit úvěruschopnost žalované, smlouva splňovala zákonné náležitosti a žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala, přičemž svým podpisem též stvrdila převzetí částky 10.000 Kč. Žalované ze smlouvy vyplývala povinnost vrátit jistinu úvěru a smluvně sjednané poplatky a obchodní úrok. Žalovaná ovšem, dle tvrzení žalobce své smluvní povinnosti nesplnila, neboť se dostala do prodlení se splácením úvěru. Žalovaná byla v rámci řízení zcela pasivní. Neprokázala, ani netvrdila, že by žalobci dlužnou částku zaplatila, nebo se své povinnosti jinak zbavila, případně že nárok uplatněný žalobou je nedůvodný. Nárok žalobce jasně vyplýval z předložených listin a soud proto žalobě zcela vyhověl, a to jak co do požadované jistiny úvěru, tak ohledně smluvního obchodního úroku, který žalobce řádně vyčíslil a soud jej neměl za nepřiměřený i co do zákonného úroku z prodlení, který soud žalobci přiznal na základě § 1970 o. z. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.723,31 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 9. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.