43 C 103/2022-32 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 141 Kč s tzv. zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od 7.4.2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný byl provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 [registrační značka], který byl v období od 21.8.2020 do 1.12.2020 (103 dní) evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, aniž k němu bylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobci příspěvek za nesplnění povinnosti pojištění odpovědnosti, jehož denní sazba činí pro tento druh vozidla 47 Kč, tj. celkem 4 841 Kč, a náklady spojené s mimosoudním uplatněním 300 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala 6.4.2021. Zástupkyně žalobce žalovaného o úhradu marně upomenula. K projednání věci samé soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce vyzval žalovaného, aby ve lhůtě 60 dnů uhradil příspěvek do garančního fondu za období bez pojištění vozidla [registrační značka] od 21.8.2020 do 1.12.2020 (103 dní), a to ve výši 4 841 Kč (denní sazba 47 Kč) a dále nákladů uplatnění ve výši 300 Kč (výzva ze dne 21.1.2021). Žalovaný byl v uvedeném období vlastníkem vozidla (karta vozidla). Žalovaného o úhradu upomenul žalobce (upomínky) i jeho zástupkyně (předžalobní upomínka). Právním posouzením zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Nárok uplatněný žalobcem je v souladu s ustanovením § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, a ustanoveními § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nárok na úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše je dána ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku pod bodem I. Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že zcela procesně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta po 200 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a částky 189 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Rozsah odůvodnění odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.