43 C 254/2020-52 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vyloučení budovy č. e. [anonymizováno] rod. rekr. v části [územní celek] na parc. [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (dále též jen„ předmětná nemovitost“), z exekuce, vedené proti jejímu manželovi [jméno] [příjmení] jako povinnému soudním exekutorem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 009 EX 1072/17 na základě pověření Městského soudu v Brně ze dne 23.5.2017, č.j. 74 EXE 1175/2017-8. Žalobu odůvodnila tak, že byl postižen majetek, jenž není součástí společného jmění manželů žalobkyně a povinného, neboť je pouze ve vlastnictví žalobkyně, protože byl zakoupen za peníze žalobkyně z doby před uzavřením manželství. Žalobkyně také odkázala na rozhodnutí ze dne 23.5.2017, jímž Městský soud v Brně částečně zastavil exekuci s odůvodněním, že pro pohledávku vůči povinnému nelze provést exekuci manželky v případě, že prokazatelně došlo k zúžení společného jmění manželů dříve, než vznikl dluh povinného, což se stalo v tomto případě, kdy společné jmění manželů bylo zúženo notářským zápisem ze dne 26.9.2013, přičemž ke zveřejnění listiny o manželském majetkovém režimu došlo k 19.5.2017. 2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Namítal, že povinný a žalobkyně nabyli nemovitost po uzavření manželství do společného jmění manželů kupní smlouvou, v níž jsou uvedeni oba manželé jako kupující. Společné jmění bylo následně zúženo smlouvou, k jejímuž zápisu do seznamu listin o manželském majetkovém režimu došlo až 19.5.2017. Pohledávka žalovaného vznikala od 14.4.2014, tedy před zveřejněním listiny v seznamu. O provedení exekuce prodejem uvedené nemovitosti bylo rozhodnuto exekučním příkazem ze dne 26.6.2017 jako o prodeji nemovitosti ve společném jmění manželů, ačkoliv dle zápisu v katastru nemovitostí je ve vlastnictví žalobkyně. Manželka povinného není po 1.7.2015 aktivně věcně legitimována k podání excindační žaloby. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci s tímto postupem za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Z předložených listin soud učinil následující skutková zjištění. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučná vlastnice budovy č. e. [anonymizováno] rod. rekr. v části [územní celek] na pozemku jiného vlastníka parc. [číslo]. Vlastnické právo bylo zapsáno na základě kupní smlouvy ze dne 22.8.2003 s právními účinky vkladu práva ke dni 22.9.2008 a na základě smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne 26.9.2013 s právními účinky vkladu ke dni 26.9.2013. 6. Z exekučního příkazu ze dne 26.6.2017, č.j. 009 EX 1072/17-28, soud zjistil, že soudní exekutor Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], pověřený provedením exekuce, vedené proti manželovi žalobkyně [jméno] [příjmení] jako povinnému, přikázal provést exekuci prodejem předmětné nemovitosti s tím, že jde o majetek ve společném jmění povinného a jeho manželky (žalobkyně), ačkoliv podle zápisu v katastru nemovitostí je ve vlastnictví manželky povinného (žalobkyně) s tím, že dle § 42 odst. 3 exekučního řádu v ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, kerý netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn. Součástí exekučního příkazu bylo poučení, že dle ustanovení § 262b odst. 1 o.s.ř. je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. 7. Na základě zjištění z předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučná vlastnice předmětné nemovitosti. V exekuci vedené proti manželovi žalobkyně [jméno] [příjmení] jako povinnému pověřený soudní exekutor Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] exekučním příkazem ze dne 26.6.2017, č.j. 009 EX 1072/17-28, nařídil provedení exekuce prodejem předmětné nemovitosti s tím, že je ve společném jmění povinného a žalobkyně, ačkoliv je dle zápisu v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně. 8. Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyně není ve věci aktivně legitimována. 9. Podle ustanovení § 262b odst. 1 o.s.ř. návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije. 10. Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění účinném od 1.7.2015 (dále jen "ex. řád"), návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije. 11. Podle ustanovení § 42 odst. 1 až 3 ex. řádu před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu (odstavec 1). Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu (odstavec 2). V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn (odstavec 3). 12. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 23.1.2018, sp. zn. 20 Cdo 5160/2017, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 27/2019, vyložil, že do novely občanského soudního řádu a exekučního řádu zákonem č. 139/2015 Sb. (který nabyl účinnosti 1. 7. 2015) měl manžel povinného, který měl za to, že exekucí je postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, k dispozici návrh na vyloučení tohoto majetku z výkonu rozhodnutí nebo z exekuce podle § 267 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 30. 6. 2015, resp. podle § 42 odst. 1 ex. řádu ve znění do 30. 6. 2015. Uspěl-li manžel povinného s tímto návrhem (který byl projednáván ve zvláštním nalézacím řízení konaném na podkladě § 267 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 30. 6. 2015 nebo § 42 odst. 1 ex. řádu ve znění do 30. 6. 2015), soud přistoupil ohledně majetku, který byl z výkonu rozhodnutí (z exekuce) pravomocně vyloučen, k částečnému zastavení soudního výkonu rozhodnutí (exekuce), a to podle § 268 odst. 1 písm. f) o. s. ř. ve znění do 30. 6. 2015. Na základě novely [číslo] Sb., účinné od 1. 7. 2015, má manžel povinného za výše uvedených okolností k dispozici nikoliv návrh na vyloučení věci z exekuce, ale pouze a přímo návrh na částečné zastavení exekuce podle § 262b odst. 1 o. s. ř. ve znění od 1. 7. 2015 (viz čl. II odst. 1, 3 a čl. IV odst. 1 zákona č. 139/2015 Sb.). Dvoufázová procedura popsaná shora, jež do 30. 6. 2015 vedla k tomu, že konkrétní věci k návrhu manžela povinného přestaly být předmětem exekuce až po řízení o vyloučení věcí z exekuce a zastavení exekuce v rozsahu vyhovění vylučovací žalobě, tedy byla od 1. 7. 2015 nahrazena pouze jednofázovým řízením právě o náv