44 C 220/2020-49 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2.000 Kč představující smluvní pokutu za nevrácení modemu COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA ([číslo]) pronajatý žalovanému z titulu smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným dne 29. 4. 2015, a částky 228,07 Kč představující dlužné nájemné za toto zařízení. 2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla dne 29. 4. 2015 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě níž byl žalovanému dne 3. 3. 2017 poskytnut modem COMPAL ([číslo]), jak je zřejmé ze zakázkového listu. Nájemné za modem bylo sjednáno ve výši 70 Kč měsíčně. Podle smlouvy, pokud nebude pronajaté přijímací zařízení vráceno včas a v pořádku v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami, je klient povinen zaplatit smluvní pokutu dle ceníku. Podle ceníku pak smluvní pokuta za nevrácení modemu činí 2.000 Kč. Fakturami [číslo] byly žalovanému vyúčtovány částky nájemného za pronajaté zařízení, po ponížení o částku 51,93 Kč, v celkové výši 228,07 Kč (faktury splatné dne 5. 6. 2017, 5. 7. 2017, 5. 8. 2017, 5. 9. 2017, 20. 9. 2017). Pro neplacení ceny služeb právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k vrácení pronajatého zařízení do 3. 11. 2017 (Odstoupení od smlouvy ze dne 10. 10. 2017). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 31. 1. 2019 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 13. 2. 2019. Upomínkou ze dne 13. 2. 2019 a předžalobní upomínkou ze dne 12. 2. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla mimo jiné dohoda stran o nájmu předmětného zařízení. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla předmětné zařízení, žalovaný jí však za to sjednané nájemné řádně nehradil a vznikl mu tak dluh na nájemném za předmětné zařízení ve výši 228,07 Kč. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Strany v projednávané věci smluvní pokutou ve výši 2.000 Kč utvrdily povinnost žalovaného po skončení vztahu založeném předmětnou smlouvou vrátit právní předchůdkyni žalobkyně pronajaté zařízení. Smlouva byla ukončena, avšak žalovaný neprokázal, že by včas vrátil pronajaté zařízení a porušil tak svou smluvní povinnost, čímž právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč. Vzhledem k postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, má žalovaný uvedené platební povinnosti nyní k žalobkyni. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2.228,07 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o jeho povinnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy soud úspěšné žalobkyni, která prokázala, že žalovanému zaslala ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč Tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokátovi v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava, výzva k plnění, písemné podání soudu týkající se věci samé) ve výši 200 Kč za úkon, 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 189 Kč dle ustanovení § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.