47 C 115/2021-72 — Městský soud v Brně

<b>Stručné odůvodnění:</b> (§ 157 odst. 4 občanského soudního řádu) 1. Žalobou ze dne 26. 10. 2020 (podána u soudu téhož dne) se žalobce domáhal zaplacení částky 9 000 Kč coby splátek za koncová zařízení, a to z titulu účastnických smluv (i) ze dne 16. 9. 2013, č. sml. [PSČ] 127, pro telefonní číslo [tel. číslo], (ii) ze dne 16. 9. 2013, č. sml. [PSČ] 125, pro telefonní číslo [tel. číslo], a (iii) ze dne 16. 9. 2013, č. sml. [PSČ] 126, pro telefonní číslo [tel. číslo], které uzavřel s žalovaným právní předchůdce žalobce – společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]. 2. Žalobce vystavěl žalobní nárok na premise, že právní předchůdce žalobce uzavřel kupní smlouvu na telefon s žalovaným, který byl zastoupen při uzavření kupní smlouvy zmocněncem na základě plné moci ze dne 17. 9. 2013. Nicméně každá smlouva je datována dnem předcházejícím, tj. 16. 9. 2013. Proto soud na jednání (č. l. 51)„ vyzval podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalobce, nechť označí všechny důkazy k prokázání skutečnosti, že předmětné tři smlouvy byly uzavřeny 16. 9. 2013 skutečně s žalovaným, že [jméno] [příjmení] byl skutečně oprávněn za žalovaného uzavřít předmětné tři smlouvy, a to s ohledem na skutečnost, že žalobce tvrdí, že smlouva byla uzavřena 16. 9. 2013, rovněž na předmětných smlouvách je uvedeno datum 16. 9. 2013, ale na žalobcem předložených plných mocích je datum 17. 9. 2013, tedy datum až následující po uzavření předmětných smluv a podpis na předmětných smlouvách se jeví být podpisem nikoli žalovaného, ale podpisem osoby, která je podepsána na listině„ Dokumenty určené k zaslání zpět do [anonymizováno]“. Soud poučil žalobce, že pokud nesplní tuto výzvu, nelze vyloučit, že žaloba bude zcela zamítnuta, a to i pro neunesení břemene důkazního na straně žalobce.“ 3. Žalobce reagoval tak, že opravil své žalobní tvrzení v tom smyslu, že už netvrdí, že by smlouvy byly uzavřeny 16. 9. 2013, ale tvrdí, že smlouvy byly uzavřeny 17. 9. 2013 a odůvodňuje to tím, že 16. 9. 2013 bylo uvedeno na smlouvě administrativním pochybením, že se„ do účastnických smluv propsalo datum podpisu dne 16. 09. 2013“ (viz č. l. 57). Nicméně žalobce toto své tvrzení – že smlouvy byly uzavřeny skutečně 17. 9. 2013 (ze kdy je též datována plná moc žalovaného udělená panu [jméno] [příjmení] (č. l. 5)) – neprokázal, neoznačil k němu žádné důkazy; ze smlouvy plyne, že byla podepsána [jméno] [příjmení] (nikoli žalovaným) již 16. 9. 2013 a žalobce neprokázal tvrzené administrativní pochybení ohledně data 16. 9. 2013 versus 17. 9. 2013. 4. Z těchto důvodů soud uzavřel, že žalobce neprokázal, že by smlouvy uzavřel skutečně s žalovaným a nikoli s [jméno] [příjmení], a proto na straně žalovaného chybí věcná pasivní legitimace a žaloba je tak zcela nedůvodná. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce neunesl břemeno důkazní dle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Poučení ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. ze strany soudu se žalobci dostalo, avšak nepřineslo pro žalobce kýžený výsledek. 5. Soud nemohl ani na základě těch skutkových tvrzení, která žalobce výslovně uvedl a k nimž důkazy označil, sám kvalifikovat vznesený žalobní nárok žádným odpovídajícím právním poměrem, z kterého by vyplývalo právo žalobce. Soud uzavírá, že žalobci se nepodařilo prokázat existenci smlouvy mezi ním a žalovaným. Skutečnosti, které se soudu podařilo zjistit, nesvědčí ve prospěch jakéhokoliv právního poměru, které hmotné právo zná, a z kterého by soud mohl dovodit subjektivní právo žalobce na zaplacení požadované částky ve vztahu k žalovanému. Právní věc žalobce nelze jednoznačně kvalifikovat jako závazek ze smlouvy, způsobené škody, bezdůvodného obohacení ani z jiného zavazovacího titulu (srov. § 1723 občanského zákoníku). Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.) 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 7. V řešené věci je to žalovaný, kdo byl zcela úspěšný, a proto by mu náležela náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.