47 C 210/2021-48 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce na zaplacení 3 511 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 511 Kč od 12. 12. 2017 do zaplacení, a to z titulu dluhu žalované u žalobce za komerční služby uvedené ve vyúčtování: faktura [číslo] za období od 23. 9. 2017 do 22. 10. 2017 v celkové výši 20 Kč; faktura [číslo] za období od 23. 10. 2017 do 22.11.2017 v celkové výši 3 491 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaná zadala následující příkazy k realizaci platebních transakcí: 6. 10. 2017 – 1 sms po 20 Kč a od 23. 10. 2017 do 26. 10. 2017 včetně 16 sms v celkové ceně 3 491 Kč. Žalovaná tak dluží žalobci za platební transakce za období od 23. 9. 2017 do 22. 11. 2017 celkem částku 3 511 Kč. 2. Rozsudek byl vyhotoven podle § 157 odst. 4 o. s. ř.:„ V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.“. 3. Žalobce ve svém žalobním nároku vyšel z tvrzení (premisy), že účastníci spolu uzavřeli dálkově, po telefonu, dne 22. 8. 2017 a 23. 8. 2017, smlouvu [anonymizováno] mobilní hlasová služba, že žalovaná převzala 24. 8. 2017 sim kartu k tel. číslu [číslo], které žalovaná podle žalobce využívala jak k běžným komunikačním službám, tak i k zadávání platebních transakcí. 4. Soud však uvádí, že se žalobci nepodařilo prokázat, že uzavřel s žalovanou smlouvu ohledně čísla [tel. číslo]. 5. Žalobce předložil k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy s žalovanou tři hlasové nahrávky, ale z nich bezpečně neplyne, že smlouvu uzavřel právě s žalovanou tvrzenou smlouvu znějící i na číslo [tel. číslo]. 6. Pokud jde o první nahrávku, kterou žalobce označil jako pořízenou z 22. 8. 2017 - šlo o telefonát mobilní operátorky a osoby, která se představila jako“ [příjmení]“ (dále jako„ první osoba“). První osoba se zeptala, zda pro ni žalobce má nějakou nabídku, že chce tarif, telefon na splátky. Následně se první osoba identifikovala jako [jméno] [příjmení] s [rodné číslo], tj. s rodným číslem žalované. První osoba uvedla, že jde„ o telefon mamky“ (v tom smyslu, že žalobcem hovoří s osobou na telefonu, který patří„ mamce“), ale že operátor může volat na něj. Dále se žalobce a první osoba dohodli na zasílání vyúčtování elektronicky, na mail – [email]. Žalobce v telefonu sdělil, že půjde o tarif [anonymizována tři slova], závazek na 24 měsíců a přislíbil dodat první osobě novou sim kartu a dotázal se na číslo občanského průkazu první osoby, která mu sdělila č. [tel. číslo]. 7. V předchozím odstavci uvedené žalobce vtělil do smlouvy označené jako„ [anonymizováno] mobilní hlasová služba“,„ Účastnická smlouva – Specifikace služby“, která je datována 25. 8. 2017 a je tam i podpis za [jméno] [příjmení] (pod uvedením„ datum a místo podpisu: 25. 8. 2017“). V této smlouvě je uvedeno, že je sjednávána k telefonnímu číslu [tel. číslo], číslo sim karty [číslo] a že je sjednáván tarif [anonymizována dvě slova] MB a že žalovaná žádá o zasílání elektronického vyúčtování. 8. Dejme tomu, že by shora uvedeným telefonátem žalobce prokázal uzavření smlouvy s žalovanou dne 22. 8. 2017 (následně i podepsanou žalovanou). Tato případně prokázaná skutečnost však s ohledem na předmět řízení není právně významná, jelikož žalobce požaduje zaplatit žalobní částku za služby, které byly využity z jiného čísla - [tel. číslo] (důkaz vyúčtováním). 9. Žalobce předložil druhou zvukovou nahrávku telefonátu, kterou označil datem pořízení 23. 8. 2017. Na této nahrávce osoba hovořící s operátorkou žalobce mluví o„ dceři“ (že dcera pásma e-mail„ včera“ žalobci, že žalobce má uvedenou špatnou adresu). Tato druhá osoba (dále jako„ druhá osoba“) uvádí, že dcera si to objednala sama na sebe, že už má 18 let. Následně operátorka žalobce nabízí druhé osobě, že si tato může objednat stejné nastavení i pro druhé číslo; druhá osoba reaguje, že by to chtěla vzít i pro její druhou dceru, které je 15 let. Žalobce se dotazuje druhé osoby, jaké je rodné číslo starší dcery druhé osoby a druhá osoba žalobce sděluje rodné číslo žalované. Žalobce uvádí druhé osobě, že by druhé číslo bylo na její starší dceru na faktuře a ptá se druhé osoby, zda chce poslat i druhou sim kartu na mladší dceru, přičemž druhá osoba reaguje souhlasně. Následně operátorka žalobce chce mluvit i se starší dcerou druhé osoby a druhá osoba předává telefon k pokračování v rozhovoru nějaké osobě – ženě (dále jako„ třetí osoba“) telefon a následně hovoří žalobce s třetí osobou. Žalobce sděluje, že„ maminka“ třetí osoby říkala, že by chtěla pro svoji nejmladší dceru číslo, a že to žalobce potřebuje mít odsouhlasené třetí osobou; třetí osoba reaguje souhlasně, uvádí mailovou adresu pro doručování stejnou jako v předchozím bodě tohoto rozsudku. Operátor žalobce uvádí, že žalobce bude posílat novou sim kartu, že to bude pro sestru třetí osoby, tarif [anonymizována dvě slova] a že smlouva bude doručena třetí osobě s tím, že jedno vyhotovení si může nechat a druhou poslat žalobci. Pak chce operátor pro ověření identity třetí osoby číslo občanského průkazu, ale třetí osoba občanský průkaz nemůže najít a žalobce hovor s třetí osobou končí s tím, že ozvou, až třetí osoba občanský průkaz najde a nechť třetí osoba nadiktuje operátorce rodné číslo, což třetí osoba činí ([číslo] – jde o rodné číslo žalované) 10. Konečně žalobce předložil třetí zvukovou nahrávku rozhovoru, kterou označil datem pořízení 23. 8. 2017. Začíná slovy operátorky, že dohledala číslo občanky, která byla včera hlášena. Osoba (dále jako„ čtvrtá osoba“) s operátorkou hovořící uvádí, že našla občanský průkaz, jehož číslo žalobci sděluje – [číslo]. Čtvrtá osoba hovoří o„ mamince“ a žalobce sděluje, že přijdou od žalobce dvě sim karty zvlášť. 11. I kdyby bylo prokázáno, že na první nahrávce je skutečně žalovaná a že třetí osoba (na druhé nahrávce) je rovněž žalovaná, tak nebylo prokázáno, že smlouva na druhé číslo ([tel. číslo]) byla uzavřena právě s žalovanou. To již proto, že operátorka sdělila skutečnost - že by druhé číslo bylo vedeno na žalovanou na faktuře – výlučně druhé osobě (snad matce žalované) a nikoli třetí osobě (snad žalované). Až následně operátorka pokračovala v rozhovoru s třetí osobou (dejme tomu, že by to byla žalovaná), ale operátorka se vůči třetí osobě nevyjadřovala jasně. Této třetí osobě řekla, že její matka říkala, že by chtěla pro svoji mladší dceru číslo, že to potřebuje mít operátorka odsouhlasené třetí osobou, uvedla, že bude posílat i druhou sim kartu, která bude pro sestru třetí osoby. Nezaznělo jednoznačně od operátorky žalobce vůči žalované, že žalovaná uzavírá účastnickou smlouvu s žalobcem i na druhé číslo (druhou sim kartu); bylo to zamlžováno nejasnými výrazy. Pokud operátorka řekla, že potřebuje souhlas od třetí osoby (snad od žalované), že (druhou) sim kartu bude mít nejmladší dcera (sestra žalované), pak to pro průměrného spotřebitele ještě nemusí být dostatečně jasné, že tím operátor měl na mysli návrh účastnické smlouvy znějící i na druhé číslo, z níž by byla zavázána právě žalovaná. To zvláště v kontextu, kdy uvedená nejasnost byla operátorkou žalobce násobena v telefonátu s třetí osobou z 23. 9. 2017 uvozujícím komentářem, že matka třetí osoby říkala, že by chtěla pro svoji nejmladší dceru číslo. Pro třetí osobu tak takové nejasné vyjadřování operátorky žalobce mohlo být vyložitelné i tak, že smlouvu znějící na druhou sim kartu (druhé tel. číslo) uzavřela její matka (která totiž chtěla číslo pro nejmladší dceru) a že operátorka žalobce chce jen souhlas žalované s takovým uzavřením účastnické smlouvy mezi matkou žalované a žalobcem (např. proto, že by vyúčtování i za druhé číslo bylo rovněž doručováno na mailovou adresu žalované aj.). Podle § 1811 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jako „o. z.“):„ Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.“. 12. Dále, hlasy ve třech telefonátech jsou zaměnitelné a nelze rozklíčovat spolehlivě, zda nebylo po celou dobu hovořenou např. jen s jednou jedinou osobou, či dokonce snad s údajnou 15-ti letou dcerou (hypoteticky se vydávající za žalovanou), pro kterou přitom byla druhá sim karta určena, což bylo řečeno v telefonu tam vystupující údajnou matkou žalované. 13. Pochybnosti vzrůstají i ohledně toho, že operátorka při druhém telefonátu hovořila o tom, že bude vyhotovena písemná smlouva znějící na druhé číslo (ve vztahu ke kterému požaduje zaplatit částku v tomto řízení), avšak žalobce takovou smlouvu nepředložil (žalobce předložil jen účastnickou smlouvu znějící na jedno jediné číslo – [číslo]) a absenci předložení smlouvy nevysvětlil. 14. Žalobci se tak nezdařilo prokázat, že účastnickou smlouvu ohledně čísla [tel. číslo] uzavřel právě s žalovanou. Nebylo možné vyhovět žalobě ani z jiného právního titulu; to už proto, že žalobce neprokázal, že jím účtované služby z telefonu č. [tel. číslo] spotřebovala (využila) právě žalo