48 C 144/2021-21 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8.000 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené zápůjčky poskytnuté žalované na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou dne 26. 5. 2015. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 26. 5. 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 8.000 Kč, která byla žalované poskytnuta převodem na bankovní účet téhož dne a žalovaná se zavázala tuto právnímu předchůdci žalobkyně vrátit do 25. 6. 2015. Žalovaná zápůjčku ve lhůtě její splatnosti neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, o čemž byla žalovaná zpravena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 19. 1. 2018 zaslaným žalované doporučeně. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána i prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 7. 5. 2020 zaslané jí doporučeně na adresu [adresa žalované]. <i>6. Dle § 2390 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 26. 5. 2015 uzavřena smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy dostál, když žalované poskytl zápůjčku, žalovaná nikoliv, když zápůjčku ve výši 8.000 Kč právnímu předchůdci žalobkyně ve lhůtě její splatnosti nevrátila. Žalovaná složení ani výši žalované částky nijak nerozporovala, netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě žalované částky. Vzhledem k prodlení žalované s její úhradou, soud zavázal žalovanou i k úhradě příslušenství dlužné částky v podobě úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 28. 6. 2015 do jejího zaplacení. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. Žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení ve výši 1.489 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 200 Kč za úkon dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ze tří režijních paušálů po 100 Kč za úkon (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, převzetí a příprava věci, písemné podání soudu) dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši 189 Kč.