49 C 85/2022-33 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou – doplněnou k výzvě soudu – domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 3.275 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 169 Kč za dobu od 7. 6. 2021 do 20. 1. 2022, což je úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.275 Kč za dobu od 7. 6. 2021 do 20. 1. 2022. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalobce se žalovaným uzavřeli pojistnou smlouvu („ Flexi životní pojištění“), podle níž se žalovaný zavázal platit měsíčně pojistné ve výši 515 Kč. V rozporu s ujednáním ve smlouvě však nezaplatil pojistné za období 1. 12. 2020 – 3. 5. 2021, celkem v částce 2.625 Kč. Vyjma dlužného pojistného se žalobce domáhá zaplacení poplatku ve výši 350 Kč za„ předčasné ukončení smlouvy“ a díle částky 300 Kč jako„ nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného“. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně. K projednání věci soud nařídil jednání na 2. 8. 2022, tohoto jednání se žalobce neúčastnil, svou neúčast omluvil. Žalovaný se ve věci písemně nevyjádřil, při jednání ve věci uvedl nejprve, že žádnou pojistnou smlouvu nepodepsal, později uvedl, že smlouvu sice podepsal, ale byl přitom„ podveden“ ze strany [jméno] [příjmení], která smlouvu uzavírala za žalobce a která mu měla při uzavření smlouvy snad sdělit, že za uzavření smlouvy„ dostane provizi“. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla kamarádka tehdejší přítelkyně žalovaného. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.): Žalobce a žalovaný dne 12. 11. 2020 uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jíž se mj. žalovaný zavázal platit žalobci roční měsíční pojistné ve výši 515 Kč. Soud nemá pochybnosti o tom, že žalovaný skutečně tuto smlouvu uzavřel (srov. jeho vyjádření při jednání dne 2. 8. 2022, a dále okolnost, že smlouva obsahuje osobní údaje žalovaného včetně identifikace jeho občanského průkazu, tedy je zřejmé že občanský průkaz dal žalovaný k dispozici zástupci žalovaného, zjevně aniž k tomu měl jiný důvod než vyplnit smluvní formulář; dále je ve formuláři uvedena mailová adresa žalovaného, resp. adresa, o níž žalovaný potvrdil, že se jedná o jeho adresu). Žalovaný nezaplatil žalobci sjednané pojistné za období 1. 12. 2020 – 3. 5. 2021. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však žalobci nezaplatil ničeho. Mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový právní vztah uzavřením pojistné smlouvy podle ustanovení § 2758 an. o. z. V pojistné smlouvě si účastníci sjednali mj. povinnost žalovaného zaplatit žalobci sjednané pojistné (měsíčně v částce 515 Kč). Za této situace soud dospěl k závěru, že žaloba je v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení dlužného pojistného v částce 2.625 Kč za období od 1. 12. 2020 do 3. 5. 2021, důvodná, a v této části jí také vyhověl. Rovněž vyhověl žalobě v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení z částky 2.625 Kč za období od 7. 6. 2021 do 20. 1. 2022, neboť (mj.) v tomto období žalovaný skutečně v prodlení se zaplacením dlužného pojistného byl a nárok žalobce v tomto směru je dán ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Naopak soud neshledal důvodnou žalobu v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 300 Kč („ upomínací poplatek“) a částky 350 Kč („ poplatek za předčasné ukončení smlouvy“) s úroky z prodlení z těchto částek. Nárok na zaplacení těchto částek žalobce opíral o ustanovení Všeobecných pojistných podmínek žalobce. Pojistná smlouva, kterou spolu uzavřeli žalobce a žalovaný, je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou (srov. ustanovení § 419, § 1810 an. o. z.). Všeobecné obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách obecně mají sloužit zejména k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Nesmějí však sloužit k tomu, aby do nich – v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě - skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých lze předpokládat, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka či ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Z těchto důvodů tedy soud žalobu v části, v níž se domáhal žalobce zaplacení částky, jež je svým charakterem smluvní pokutou, na niž ovšem žalobci měl vzniknout nárok podle ustanovení obsaženého ve všeobecných pojistných podmínkách žalobce, nikoli podle smluvního ujednání účastníků řízení, zamítl. V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroků z prodlení z částky 650 Kč, soud žalobu zamítl, neboť žalobci na zaplacení částky 650 Kč podle právního názoru soudu nevznikl nárok, a žalovaný se proto neoctl v prodlení s jejím zaplacením. Nad rámec právě uvedeného soud podotýká, že z hlediska platnosti pojistné smlouvy je zcela irelevantní motiv, který žalovaného vedl k podpisu pojistné smlouvy (představa, že za podpis smlouvy snad dostane provizi). Žádné ujednání o zaplacení provize žalovanému smlouva neobsahuje. Ve smlouvě je jednoznačně sjednána povinnost žalovaného platit sjednané měsíční pojistné, žalovaný neměl žádný důvod domnívat se, že toto pojistné platit nebude. Zde soud zdůrazňuje, že jednou ze základních zásad soukromého práva je zásada pacta sunt servadna, tj. smlouvy mají být dodržovány. Žalovaný si musí být vědom toho, že jeho právní jednání (podpis pojistné smlouvy) vyvolává právní následky, zde mj. vznik jeho povinnosti platit sjednané pojistné. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle poměru úspěchu ve věci. Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 80,2 %, žalovaný v rozsahu 19,8 %, rozdíl je tedy 60,4 % Náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 500 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 200 Kč a jeden právní úkon po 100 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 168 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř., tj. celkem 1.368 Kč. Jak shora uvedeno, rozdíl úspěchu ve věci je 60,4 %, tzn. žalobce má právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, tj. 60,4 %, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v tomto rozsahu, tj. v celkové částce 826,30 Kč. Žalovaný je povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 826,30 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).