51 C 78/2021-98 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 22.12.2020 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 12.7.2018 uzavřela společnost [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru prostřednictvím komunikace na dálku, na základě které mohl žalovaný čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaný na základě smlouvy vyčerpal celkem částku 15 000 Kč, kterou měl splácet vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu. Žalovaný neuhradil jistinu ve výši 15 000 Kč, předchůdce žalobce proto žalovanému naúčtoval také náklady za prodlení ve výši 500 Kč. Žalobce v návrhu uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2019 byla pohledávka žalovaného postoupena ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba], kdy tato postoupila pohledávku žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019 na žalobce. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozumíván dopisem ze dne 7.11.2020, kdy mu byla zasílána také předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 12.7.2018 bylo zjištěno, že tato byla vyhotovena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, kdy dle čl. II bod 2 měla výše úvěrového limitu činit 50 000 Kč. Dle čl. II bod 4 měl být úvěr úročen sazbou 8,5% měsíčně. Pro případ prodlení klienta se splacením jakékoliv částky věřiteli bylo ujednáno v čl. VI bod 1 písm. a) smlouvy, že věřitel může požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením klienta se splacením kterékoliv částky ve výši 250 Kč Smlouva není ani jednou ze stran podepsána, není zde ani uveden žádný verifikační kód či jiný způsob nahrazující podpis. 5. Z dokumentu označeného jako„ loan application info“ bylo zjištěno, že se jedná pravděpodobně o interní dokument původního žalobce, který je v anglickém jazyce. Z dokumentu lze vyčíst, že se týká žalovaného, kdy je zde uvedeno jeho jméno, číslo bankovního účtu a kontaktní údaje. 6. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu společnosti [právnická osoba] byla dne 12.7.2018 odeslána částka 15 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] [právnická osoba] ze dne 1.12.2021 se jedná o účet žalovaného. 7. Z dokumentů označených jako platební informace není zřejmé, kdy byly vydány, jak byly žalovanému zasílány, ani kolik žalovaný uhradil. V dokumentech je vždy uvedena částka k určitému datu jako zůstatek po poslední platbě, dále je připočten úrok a je uvedeno kolik činí nová dlužná částka a jaká je výše následující splátky a její splatnost. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.12.2019 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku žalovaného na společnost [právnická osoba] Smlouva je postupitelem podepsána dne 16.12.2019, postupníkem je pak podepsána dne 27.12.2019, kdy je tento podpis také ověřen dne 27.12.2019. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku žalovaného na žalobce. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7.11.2020 bylo zjištěno, že žalobce sděloval žalovanému, že dne 18.12.2019 byla pohledávka žalovaného postoupena na [právnická osoba], která dne 19.12.2019 postoupila tuto pohledávku na žalobce. Také v rámci předžalobní upomínky ze dne 7.11.2020 je uvedeno, že k postoupení na společnost [právnická osoba] došlo dne 18.12.2019. 11. Dle ust. § 103 o.s.ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). 12. Dle ust. § 1740 odst. 1 obč. zák., osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. 13. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že nejsou splněny podmínky řízení a žalobě tak nelze vyhovět. 14. Jak bylo z provedeného dokazování zjištěno, mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla projevena vůle uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které měla společnost [právnická osoba] poskytnou žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se tento úvěr zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. ve výši 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 12.10.2018. Jak bylo zjištěno v rámci dokazování, smlouva není nikde podepsána, a to ani žádným verifikačním kódem. Z dokazování je však zřejmé, že žalovaný od společnosti [právnická osoba] částku 15 000 Kč obdržel. Jak bylo dále tvrzeno, pohledávka žalovaného měla být nejdříve postoupena ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] a z této potom na žalobce, který v rámci tohoto řízení pohledávku uplatňoval. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Mezi jednu z podmínek řízení patří také aktivní věcná legitimace žalobce. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, smlouva uzavřená mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] byla uzavřena až dnem 27.12.2019, kdy byla podepsána a tedy přijata společností [právnická osoba] jako postupníkem. I z ověřovací doložky je zřejmé, že k podpisu a přijetí došlo až dne 27.12.2019. Také v rámci záhlaví této smlouvy je uvedeno, že tato smlouva je uzavřena v den, kdy bude tato smlouva podepsána oběma stranami. Z uvedeného je tedy zřejmé, že k přechodu práv k pohledávce žalovaného na společnost [právnická osoba] došlo až dne 27.12.2019, kdy došlo k podpisu druhé strany. Jestli tedy byla dne 19.12.2019 uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi společností [právnická osoba] a žalobcem, nemohlo dojít v rámci této smlouvy k převodu pohledávky žalovaného z této společnosti na žalobce, neboť ve chvíli podpisu (tj. dne 19.12.2019) neměla společnost [právnická osoba] k pohledávce žalovaného zatím žádná práva a nemohla jí tak postoupit na žalobce. 15. Soud proto shrnuje, že u žalobce nebyla shledána aktivní věcná legitimace, která je jednou z podmínek řízení. V tomto případě se věcnou legitimací v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva, kdy věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde a kterému svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž v řízení jde. Nedostatek věcné legitimace je v takovém případě tedy důvodem k zamítnutí žaloby, nikoli k zastavení řízení, neboť nedostatek aktivní věcné legitimace žalobců nelze pokládat za nedostatek podmínek řízení ve smyslu ust. § 104 o.s.ř. S ohledem na tuto skutečnost tak soudu nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout. 16. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že účastníky o nedostatku aktivní věcné legitimace již nepoučoval, neboť jak judikoval také Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 2034/14 ze dne 25.11.2014, poučovací povinnost soudu má své hranice, kdy poučení soudu nesmí zasahovat do hmotného práva, neboť by jinak porušil princip rovnosti účastníků. Smyslem poučení v souladu s ust. § 118a o.s.ř. je, aby účastníkovi nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, aniž by byl poučen, že taková břemena má. Poučení, o tom, kdo je podle hmotného práva ve věci aktivně (či pasivně) legitimován proto překračuje hranice poučovací povinnosti ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě byl procesně úspěšný žalovaný, který by tak měl nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovaný však zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, dle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku II. uvedeno.