52 C 73/2022-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 15. 2. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná (dále jen„ žalovaný“) zavázána k povinnosti zaplatit částku 1.080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 54,54 Kč a k náhradě nákladů řízení. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za období únor 2021 až březen 2021 a červen 2021 až listopad 2021. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. 5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se přihlásil jako poplatník ve smyslu § 3 zákona č. 348/2005 (potvrzení [číslo]) k poplatku z televizního přijímače. Vznikla mu tedy povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč do 15. dne v měsíci (§ 6 uvedeného zákona). Žalovaný zůstal ve sporu neaktivní a netvrdil ani nedokazoval žádné rozhodné skutečnosti. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce ohledně plnění povinností žalovaného. V období únor 2021 až březen 2021 a červen 2021 až listopad 2021 žalovaný svou povinnost nesplnil, když celkem nezaplatil 1.080 Kč (přípis ze dne 10. 12. 2021). Žalobce žalovaného dne 10. 12. 2021 vyzval k úhradě této částky (§ 10 uvedeného zákona), žalovaný však nezaplatil ničeho. Dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, a vznikla mu tak povinnost platit úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, kterou žalobce kapitalizoval na částku 54,54 Kč (Specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení). Soud proto žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobci částku 1.080 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 54,54 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. 6. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají v soudním poplatku v částce 400 Kč a v odměně advokáta. Soud postupoval přiměřeně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) Hodnota jednoho úkonu právní služby v daném případě dle § 14b AT činí 200 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 100 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT – přípravu a převzetí zastoupení a podání žaloby. Žalobce má dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok i na částku odpovídající DPH, která v daném případě činí 126 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 1.126 Kč. Žalovaný je v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit tuto částku přímo právnímu zástupci žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Žaloba splňuje všechny nároky na ní kladené dle ust. § 14b AT, když se dle praxe soudu jedná o formulářovou žalobu do částky 50.000 Kč.