53 C 9/2022-45 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu dlužného jízdného a dlužné přirážky k jízdnému. Dle žalobkyně žalovaný dne 3. 5. 2021 nastoupil do vlaku [právnická osoba], [číslo] čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit [právnická osoba], jízdné ve výši 98 Kč, a jelikož se žalovaný na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem i přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Na základě smlouvy ze dne 14. 7. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena z [právnická osoba], na žalobkyni a žalovaný byl o postoupení vyrozuměn přípisem zmocněnce postupitele JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], ze dne 16. 11. 2021. 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku vyjádřil dne 3. 5. 2022 s tím, že mu není známo, kdy měla být žalobkyně [příjmení] drahami zmocněna, proč byla vybrána žalobkyně, když [obec] dráhy mají právní oddělení. Dále žalovaný uvedl, že je osvobozen od všech státněsprávních poplatků. 3. Na základě dokazování provedeného při jednání dne 20. 9. 2022 soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Žalovaný dne 3. 5. 2021 použil ke své přepravě vlak společnosti [právnická osoba], spoj [číslo] na výzvu přepravcem pověřené osoby se při kontrole jízdních dokladů neprokázal platným jízdním dokladem. Současně bylo vystaveno potvrzení o nedodržení SPPO ze kterého plyne, že jízdné činilo 98 Kč a přirážka 1 000 Kč (oznámení o závadách, č. l. 4v +potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 3. 5. 2021). Z komunikace mezi [právnická osoba] a žalovaným (č. l. 5-8) bylo zjištěno, že žalovaný odmítal dlužnou částku uhradit. Přípisem ze dne 16. 11. 2021, předaným k poštovní přepravě dne 18. 11. 2021, byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě žalované částky a zároveň bylo žalovanému oznámeno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z [právnická osoba], na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 7. 2021. Přípis ze dne 16. 11. 2021 podepsal jednak JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], advokát, který měl jednat v zastoupení spol. [právnická osoba], a dále JUDr. [jméno] [příjmení], advokát, který měl jednat v zastoupení žalobkyně (předžalobní výzva k úhradě ze dne 16. 11. 2021, č. l. 9, + podací arch ze dne 18. 11. 2021). Soudu byla doložena jednak plná moc ze dne 20. 7. 2021 zmocňující JUDr. [jméno] [příjmení] k zastupování žalobkyně. Dále byla soudu doložena plná moc ze dne 5. 5. 2021, v níž se uvádí, že [právnická osoba], zmocňují JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], advokáta kanceláře [právnická osoba],„ k tomu, aby oznámil dlužníkovi, že došlo k postoupení pohledávky vzniklé Zmocniteli za dlužníkem z titulu porušení Smluvních přepravních podmínek [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní dopravu (dále jen„ SPPO“), konkrétně pohledávek na zaplacení stanoveného jízdného nebo stanoveného příplatku, ceny místenky, přepravného nebo přirážky za porušení [anonymizováno] dle platného Tarifu pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel Postupitele (v souladu s ustanoveními § 7 a § 30 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů) na Zmocněnce.“ (plná moc [číslo] založena na č. l. 25). Ze smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní a osobní dopravu a z tarifu pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel soud nezjistil pro věc žádné rozhodné skutečnosti. 5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 7. Podle § 436 odst. 1 o. z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem. 8. Podle § 441 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Podle odstavce 2 téhož paragrafu zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. 9. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 554 o. z. ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 11. Soud dospěl k závěru, že doložená plná moc ze dne 5. 5. 2021 je zdánlivým právním jednáním ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., a to pro její neurčitost, když není zřejmé, jaké konkrétní pohledávky ani jakého konkrétního dlužníka se zmocnění týká. V plné moci se uvádí, že [právnická osoba], zmocňují JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], aby oznámil dlužníkovi, že došlo k postoupení pohledávky, avšak neuvádí se ani jaké pohledávky, ani jakému dlužníkovi. Z doložené plné moci tedy nelze nikterak dovodit, že by se měla týkat právě žalovaného, resp. pohledávky spol. [právnická osoba], vůči žalovanému na zaplacení částky 1 098 Kč s přísl. V tomto směru je taktéž potřeba upozornit na to, že nutnost vymezit v plné moci rozsah zástupčího oprávnění plyne z § 441 odst. 2 občanského zákoníku. Soud proto uzavírá, že k doložené plné moci ze dne 5. 5. 2021 se pro její neurčitost nepřihlíží (§ 554 o. z.). 12. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by spol. [právnická osoba], vyrozuměla žalovaného o postoupení své pohledávky vůči němu na zaplacení částky 1 098 Kč na žalobkyni (k doložené plné moci ze dne 5. 5. 2021 se pro její neurčitost nepřihlíží a tudíž nelze mít za to, že přípis ze dne 16. 11. 2021 podepsal JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], v zastoupení spol. [právnická osoba]). Rovněž v řízení nebylo prokázáno, že by k postoupení pohledávky za žalovaným ze spol. [právnická osoba], na žalobkyni skutečně došlo (žádná smlouva o postoupení pohledávek soudu předložena nebyla). Jelikož se žalobkyně nezúčastnila nařízeného jednání soudu dne 20. 9. 2022, nemohl ji soud ve výše uvedeném smyslu vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř. Soud dále dodává, že si je vědom dikce § 1882 odst. 1 občanského zákoníku a relevantní judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 333/2012), z nichž plyne, že pro aktivní legitimaci postupníka postačí, aby postupitel vyrozuměl o postoupení pohledávky dlužníka. V projednávané věci však nebylo prokázáno, že by postupitel (spol. [právnická osoba]) vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni (k doložené plné moci ze dne 5. 5. 2021 se pro její neurčitost nepřihlíží, nelze tudíž mít za to, že by přípis ze dne 16. 11. 2021 byl učiněn v zastoupení spol. [právnická osoba]). V řízení tedy nebyla prokázána věcná aktivní legitimace žalobkyně, tj. to, že by žalobkyně byla oprávněna vymáhat po žalovaném předmětnou pohledávku ve výši 1 098 Kč. Proto byla podaná žaloba výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu zamítnuta. 13. Procesně plně úspěšnému žalovanému přiznal soud výrokem II. právo na náhradu nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., které tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 1 úkon (vyjádření ve věci samé) ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Náhradu nákladů řízení v celkové výši 300 Kč uložil soud zaplatit žalobkyni, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 14. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.