61 C 281/2021-30 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky 1 500 Kč, která představuje cenu odstranění vozidla žalovaného tov. zn. Volkswagen, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“) při blokovém čištění. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 3. Soud zjistil, že dne 8.6.2020 bylo odtaženo z ulice [ulice] v [obec] vozidlo žalovaného, neboť nerespektoval dopravní značku o dočasném zákazu stání, která zde byla umístěna z důvodu blokového čištění. Bylo zjištěno, že v době odtahu předmětného vozidla byl žalovaný jeho provozovatelem. Cena za odtažení vozidla, které bylo po provedení blokového čištění vráceno na místo odtahu, činila částku ve výši 1 500 Kč. Žalovaný cenu za odtažení vozidla neuhradil. 4. Nárok žalobce je zcela důvodný dle ustanovení § 19 odst. 5 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, jelikož žalovaný nerespektoval dopravní značku o dočasném zákazu stání, která zde byla umístěna z důvodu veřejného zájmu, tj. blokového čištění, čímž mu vznikla povinnost uhradit náklad odstranění vozidla. Tato cena byla stanovena rozhodnutím [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno] [spisová značka] z 29.2.2019. Příslušenství je představováno zákonnými úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 ve spojení s ustanovením § 1723 odst. 2 o.z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. s tím, že je soud přiznal ode dne následujícího po uplynutí lhůty v předžalobní výzvě. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloba byla podána na žalobcem opakovaně uplatňovaném ustáleném vzoru. Plně úspěšnému žalobci soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 500 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady za podání žaloby v paušální výši 1000 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jelikož žalobce nedoložil soudu výši svých hotových výdajů a náhrada nákladů řízení za odměnu advokáta žalobci nepřísluší, a to s poukazem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 376/12 ze dne 14.3.2013 a sp. zn. 2984/09 ze dne 23.11.2010. 6. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.