63 C 155/2022-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně dne 25.2.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10.223,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 4.8.2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru elektrické energie [číslo] žalovaná odebírala od žalobkyně elektřinu pro potřeby domácnosti na adrese [adresa] [číslo] vystavenou dne 13.7.2021 na částku 10.223,02 Kč, splatnou dne 3.8.2021, z čehož žalovaná nic neuhradila. Proto žalobkyně požaduje nejen zaplacení dlužné částky, ale i úroků z prodlení z ní. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru elektrické energie bylo zjištěno, že dne 7.10.2020 byla mezi žalobkyní coby dodavatelem a žalovanou coby odběratelem uzavřena smlouva, ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektrickou energii pro potřeby domácnosti na adrese [obec], [ulice a číslo] oproti závazku žalované elektrickou energii odebírat a platit za ni cenu dle obchodních podmínek. Fakturou [číslo] adresovanou žalované bylo této vyúčtováno za odběr elektřiny v období od 21.10.2020 do 9.7.2021 celkem 10.223,02 Kč, splatnost účtované částky byla stanovena na den 3.8.2021. 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 7.10.2020 smlouvu dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 131/2015 Sb., ve které se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni cenu dodané energie. Žalovaná v průběhu řízení netvrdil ani neprokázala, že by byla dostála svému závazku a uhradila částku vyúčtovanou za dodávku elektřiny. Žalovaná ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Žalovaná je povinna zaplatit dlužnou cenu dodané a spotřebované elektřiny, proto jí bylo uloženo uhradit žalovanou částku ve výši 10.223,02 Kč včetně požadovaných úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle které má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, úhradě 2 úkonů právní pomoci advokáta po 300 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby), a v úhradě 2 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 800 Kč ( (2 x 300) + (2 x 100) = 800) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 168 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 968 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 1.768 Kč (800 + 968 = 1.768) a tyto je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.