63 C 280/2021-13 — Městský soud v Brně

Žalobou podanou soudu dne 15.4.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.484 Kč s příslušenstvím jakožto úhradu nezaplacených televizních poplatků za období měsíce února roku 2020 do měsíce prosince roku 2020. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16.3.2021 bylo zjištěno, že žalovaná přihlásila televizní přijímač v měsíci červnu roku 2016. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení bylo zjištěno, že žalované je vykazován nedoplatek za měsíce únor až prosinec roku 2020, za měsíc únor 2020 ve výši 134 Kč, od března do prosince roku 2020 vždy po 135 Kč za každý z uvedených měsíců, celkem tedy ve výši 1.484 Kč. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 1.484 Kč jako úhradu televizního poplatku podle ustanovení § 3 odst. 1, § 6, § 7 odst. 1, 2, zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (134 + (10 x 135) = 1.484). Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by byla dostála své povinnosti a zaplatila žalobkyni dlužnou částku ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Protože žalovaná nezaplatila požadované částky včas, ocitla se s plněním svého peněžitého závazku v prodlení a žalobkyně má podle ustanovení § 1970 obč. z. právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto bylo žalobě vyhověno i ohledně požadovaného příslušenství. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má tedy podle ustanovení § 142 odst. 1 věty první o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, úhradě 2 úkonů právní pomoci advokáta po 200 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby), a v úhradě 2 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 600 Kč ( (2 x 200) + (2 x 100) = 600) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 126 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 726 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 1.126 Kč (400 + 726 = 1.126) a tyto je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.