72 C 121/2022-36 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12.694 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce dodával žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], plyn pro potřeby domácnosti a žalovaná se zavázala za dodané množství plynu a související služby žalobci zaplatit. Žalobce vyúčtoval žalované za dodaný plyn za období od 6. 11. 2020 do 10. 2. 2021 částku v celkové výši 7.219 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to prostřednictvím faktury [číslo] ze dne 16. 2. 2021, se splatností ke dni 2. 3. 2021. Žalobce dále vyúčtoval žalované za dodaný plyn za období od 11. 2. 2021 do 19. 5. 2021 částku v celkové výši 5.475 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to prostřednictvím faktury [číslo] ze dne 25. 5. 2021, se splatností ke dni 8. 6. 2021. Žalovaná však do dnešního dne, ačkoliv k tomu byla ze strany žalobce vyzvána, za účelem úhrady svého závazku ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 22. 10. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu označenou pod [číslo] na základě které se žalobce jako dodavatel zavázal dodávat žalované jako zákazníkovi plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a zajistit na vlastní jméno, na vlastní účet a v potřebném rozsahu související služby v plynárenství a žalovaná se zavázala za dodávku plynu zaplatit cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací, to vše za podmínek uvedených v předmětné smlouvě o sdružených službách dodávky plynu. 6. Za období od 6. 11. 2020 do 10. 2. 2021 žalobce vyúčtoval žalované prostřednictvím faktury ze dne 16. 2. 2021, [číslo] s datem splatnosti dne 2. 3. 2021 za odběr plynu částku ve výši 7.219 Kč. Za období od 11. 2. 2021 do 19. 5. 2021 žalobce vyúčtoval žalované prostřednictvím faktury ze dne 25. 5. 2021, [číslo] s datem splatnosti dne 8. 6. 2021 za odběr plynu částku ve výši 5.475 Kč. Žalovaná však za účelem úhrady dodaného plynu dosud ničeho neuhradila, a to ani poté, co byla ze strany žalobce vyzvána k úhradě celé dlužné částky před podáním žaloby, a to prostřednictvím předžalobní výzvy k úhradě ze dne 13. 12. 2021 předložené včetně příslušného dokladu o odeslání. Dluh tak přes výzvu k úhradě zaslanou žalobcem na žalobci známou adresu žalované zaplacen nebyl, žalovaná nijak nezpochybnila správnost vyúčtování, ani nerozporovala skutečnost, že dlužná částka nebyla žalobci zcela uhrazena. 7. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazek uzavřením smlouvy o sdružených dodávkách plynu podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle něhož se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. V rámci předmětného závazku vystupoval žalobce jako obchodník s plynem a žalovaná jako zákazník. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce své povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu splnil, když dodával plyn na adresu smlouvou specifikovaného odběrného místa a následně účtoval odebrané množství plynu. Žalovaná však porušila svou povinnost vyplývající ze závazku, když nezaplatila žalobci cenu za dodávku plynu a za související služby. 8. Jelikož ze strany žalované dlužná částka zaplacena nebyla, žalovaná se dnem následujícím po splatnosti faktury dostala do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše úroků z prodlení mezi účastníky sjednána nebyla. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, jež mu byly soudem přiznány. 9. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 2.252 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 300 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 1.200 Kč ve výši ve výši 252 Kč. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.