72 C 258/2022-55 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 30.184 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že žalobce dodával žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu [číslo] ze dne 25. 5. 2016 (č. l. 34) do odběrného místa na adrese [adresa], [obec], energie pro potřeby domácnosti a žalovaný se zavázal za odebraný plyn žalobci zaplatit. Žalobce vyúčtoval žalovanému částku za odebrané energie v období od 22. 7. 2016 do 18. 1. 2017 prostřednictvím faktury č. [anonymizováno] částku ve výši 3.658 Kč, a to se splatností ke dni 9. 3. 2017. Žalobce vyúčtoval žalovanému částku za odebrané energie v období od 22. 7. 2016 do 10. 7. 2017 prostřednictvím faktury č. [anonymizováno] částku ve výši 15.266 Kč, a to se splatností ke dni 15. 8. 2017. Žalobce vyúčtoval žalovanému částku za odebrané energie v období od 19. 1. 2017 do 1. 1. 2018 prostřednictvím faktury č. [anonymizováno] částku ve výši 7.171 Kč, a to se splatností ke dni 21. 2. 2018. Žalobce vyúčtoval žalovanému částku za odebrané energie v období od 11. 7. 2017 do 18. 4. 2018 prostřednictvím faktury č. [anonymizováno] částku ve výši 1.857 Kč, a to se splatností ke dni 7. 6. 2018. Žalobce dále vyúčtoval žalovanému částku za odebrané energie v období od 2. 1. 2018 do 1. 1. 2019 prostřednictvím faktury č. [anonymizováno] částku ve výši 1.344 Kč, a to se splatností ke dni 26. 2. 2017. Žalobce dále také vyúčtoval žalovanému částku za odebrané energie v období od 2. 1. 2019 do 31. 8. 2019 prostřednictvím faktury č. [anonymizováno] částku ve výši 888 Kč, a to se splatností ke dni 30. 9. 2019. Přestože žalobce vyzval žalovaného k úhradě shora uvedených částek před podáním žaloby prostřednictvím jednotlivých výzev, mimo jiné prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 30. 9. 2020, žalovaný tak dosud neučinil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Žalobce dne 25. 5. 2016 uzavřel s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu. Z předmětné smlouvy se podává, že byla uzavřena mezi žalobcem jako dodavatelem a žalovaným jako zákazníkem. Žalobce se smlouvou zavázal dodávat žalovanému sjednané množství elektřiny a plynu pro potřeby domácnosti do odběrného místa označeného ve smlouvě jako [adresa] [obec], a žalovaný zaplatit žalobci za dodané energie a související služby stanovenou cenu regulovanou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu pro příslušné období. 6. Za období od 22. 7. 2016 do 18. 1. 2017 žalobce prostřednictvím faktury č. [anonymizováno] vyúčtoval částku za dodávku energií a související služby, přičemž nedoplatek ve výši 3.658 Kč za uvedené období byl žalovanému vyúčtován prostřednictvím faktury vystavené dne 23. 2. 2017, a to se splatností ke dni 9. 3. 2017. 7. Za období od 22. 7. 2016 do 10. 7. 2017 žalobce prostřednictvím faktury č. [anonymizováno] vyúčtoval částku za dodávku energií a související služby, přičemž nedoplatek ve výši 15.266 Kč za uvedené období byl žalovanému vyúčtován prostřednictvím faktury vystavené dne 1. 8. 2017, a to se splatností ke dni 15. 8. 2017. 8. Za období od 19. 1. 2017 do 1. 1. 2018 žalobce prostřednictvím faktury č. [anonymizováno] vyúčtoval částku za dodávku energií a související služby, přičemž nedoplatek ve výši 7.171 Kč za uvedené období byl žalovanému vyúčtován prostřednictvím faktury vystavené dne 7. 2. 2018, a to se splatností ke dni 21. 2. 2018. 9. Za období od 11. 7. 2017 do 18. 4. 2018 žalobce prostřednictvím faktury č. [anonymizováno] vyúčtoval částku za dodávku energií a související služby, přičemž nedoplatek ve výši 1.857 Kč za uvedené období byl žalovanému vyúčtován prostřednictvím faktury vystavené dne 24. 5. 2018, a to se splatností ke dni 7. 6. 2018. 10. Za období od 2. 1. 2018 do 1. 1. 2019 žalobce prostřednictvím faktury č. [anonymizováno] vyúčtoval částku za dodávku energií a související služby, přičemž nedoplatek ve výši 1.344 Kč za uvedené období byl žalovanému vyúčtován prostřednictvím faktury vystavené dne 12. 2. 2019, a to se splatností ke dni 26. 2. 2019. 11. Za období od 2. 1. 2019 do 31. 8. 2019 dále žalobce prostřednictvím faktury č. [anonymizováno] vyúčtoval částku za dodávku energií a související služby, přičemž nedoplatek ve výši 888 Kč za uvedené období byl žalovanému vyúčtován prostřednictvím faktury vystavené dne 16. 9. 2019, a to se splatností ke dni 30. 9. 2019. 12. Prostřednictvím výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 30. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 13. Dluh přes výzvy k úhradě zaslané žalobcem na výše uvedené žalobci známé adresy zaplacen nebyl, žalovaný nijak nezpochybnil správnost vyúčtování, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka nebyla žalobci zcela uhrazena. 14. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 15. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl dne 25. 5. 2016 závazek uzavřením smlouvy o sdružených dodávky plynu podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle něhož se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací, přičemž v rámci předmětného závazku vystupoval žalobce jako dodavatel plynu a žalovaný jako zákazník. Právní vztah plynoucí ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu je závazkem, jehož podstatou je povinnost zajistit dodávku plynu na straně jedné a povinnost uhradit za tuto dodávku kupní cenu na straně druhé. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce své povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu splnil, když dodával žalovanému jako zákazníkovi plyn na adresu dle smlouvou specifikovaného odběrného místa a následně účtoval odebrané množství plynu, žalovaný však porušil svou povinnost vyplývající ze závazku, když nezaplatil žalobci cenu za dodávku plynu a související služby. 16. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl dne 25. 5. 2016 rovněž závazek uzavřením smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle něhož smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. V rámci předmětného závazku vystupoval žalobce jako obchodník a žalovaný jako zákazník. 17. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že žalobce své povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu splnil, když dodával plyn a elektřinu na adresu smlouvou specifikovaného odběrného místa a následně účtoval odebrané množství energií. Žalovaný však porušil svou povinnost vyplývající ze závazku, když nezaplatil žalobci cenu za dodávku plynu a elektřiny spolu se souvisejícími službami na základě žalobcem označených vyúčtování v podobě částky v celkové výši 30.184 Kč. 18. Jelikož ze strany žalovaného nebyly dlužné částky zaplaceny včas, žalovaný se dnem následujícím po splatnosti dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení, přičemž výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše úroků z prodlení mezi účastníky sjednána nebyla. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, které mu byly soudem přiznány. 19. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal prá