72 C 39/2022-68 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 26.460,84 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce uzavřel dne 25. 4. 2007 s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby, přičemž nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky žalobce (dále také jen„ VOP“). Podpisem smlouvy dále žalovaným potvrdil, že se seznámil s obsahem produktových podmínek kontokorentního úvěru společně s produktovými podmínkami běžného účtu a platebního styku, které rovněž tvořily nedílnou součást uzavřené smlouvy, a to spolu s úrokovým lístkem a sazebníkem poplatků. Na základě uvedené smlouvy se žalobce zavázal zřídit a vést ve prospěch žalovaného, bankovní účet č. [bankovní účet], tak jak bylo specifikováno v rámci Dispozic ke smlouvě, tvořících nedílnou součást smlouvy. Žalobce se současně zavázal provádět na uvedeném účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu s úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovanému oproti tomu vznikla povinnost, pokud jde o bance svěřené peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v Dispozicích smlouvy a především udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, tj. nejméně ve výši minimálního zůstatku, a to spolu s povinností platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Žalobce se na základě uzavřené smlouvy zavázal dále poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr s označením [anonymizováno], na základě kterého vznikla žalovanému možnost přečerpat prostředky na běžném účtu, a to až do výše povoleného úvěrového limitu sjednaného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě ve výši 12.000 Kč. Žalovaný byl přitom povinen dodržet měsíční kreditní příjem společně s povinností kreditního období na běžném účtu a zejména nepřekročit povolený limit. Přestože žalobce své povinnosti dle uzavřené smlouvy splnil, žalovaný nikoliv, když překročil sjednanou výši úvěrového limitu a přestal poskytnutý úvěr splácet řádně a včas. Žalobce tudíž využil svého práva a v souladu se smlouvou a sjednanými podmínkami došlo z jeho strany k převedení aktuální výše nepovoleného přečerpání účtu v částce v celkové výši 24.660,84 Kč ke dni 1. 6. 2020 na nově zřízený úvěrový účet s označením č. [bankovní účet], a to za účelem následné úhrady ze strany žalovaného prostřednictvím pravidelných splátek, jak bylo také ze strany žalobce žalovanému písemně oznámeno společně s oznámením výše a počtu pravidelných splátek. Ze strany žalovaného však ani poté nedošlo ke splnění povinnosti a zaplacení dlužné částky, žalobce tak využil svého práva a prohlásil, v souladu s produktovými podmínkami, úvěr za ihned splatný v celé výši ke dni 6. 10. 2020, neboť žalovaný porušil své povinnosti splácet úvěr řádně a včas prostřednictvím pravidelných splátek. Žalovaný tak dluží žalobci částku v celkové výši 26.660,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 24.660,84 Kč od 30. 11. 2020 do 28. 7. 2021, kapitalizovaným částkou ve výši 1.320,09 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 24.660,84 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení. Jistina dlužné částky je pak dále tvořena částkou v celkové výši 1.800 Kč představující jednotlivé poplatky za upomínky v souladu se Sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby, platného od 1. 3. 2019, a to s odkazem na stranu 1 Sazebníku, neboť ze strany žalovaného došlo k porušení smluvních podmínek, kdy žalobce v souvislosti s prodlením žalovaného požadoval částku ve výši 600 Kč za každou žalovanému dne 20. 7. 2020, 17. 8. 2020 a 15. 9. 2020 zaslanou upomínku. Ze strany žalovaného však nebyla dlužná částka zaplacena ani poté, co byl ze strany žalobce k její úhradě vyzván prostřednictvím předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 25. 4. 2007 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v rámci které žalobce (označený pod obchodní firmou [právnická osoba]) vystupoval v postavení banky a žalovaný v postavení klienta. Na základě uzavřené smlouvy se žalobce zavázal při splnění uvedených podmínek poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby, a to s odkazem na běžný účet žalovaného vedený žalobcem č. [bankovní účet]. Současně byl na základě smlouvy o bankovních produktech a službách ze strany žalobce poskytnut žalovanému kontokorentní úvěr s označením [anonymizováno] v podobě povolení debetního zůstatku běžného účtu ode dne sjednaného v dispozicích do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Dle bodu 2 části s označením [anonymizováno] smlouvy o bankovních produktech a službách se žalovaný zavázal nepřekročit výši povoleného limitu, kdy pokud debetní zůstatek překročí povolený limit, bude za každý den překročení povoleného limitu účtován sankční poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku [anonymizováno] v souladu se sazebníkem a nepovolený debetní zůstatek bude dále úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, jejíž výši banka uveřejňuje. Zúčtování těchto částek banka provádí měsíčně. Žalovanému tak bylo umožněno přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu sjednaného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě ve výši 12.000 Kč a žalovaný se přitom zavázal dodržet podmínky sjednané v uzavřené smlouvě. Jak vyplývá z transakční historie k příslušnému běžnému účtu žalovaného, ze strany žalovaného došlo k porušení sjednaných podmínek, neboť na běžném účtu došlo ke vzniku záporného zůstatku v celkové výši 24.660,84 Kč, jak je patrné z žalobcem předloženého výpisu z úvěrového účtu. Žalobce přitom předložil výpis z běžného účtu ke dni 15. 6. 2020, z něhož je záporný konečný zůstatek ve výši 24.660,84 Kč patrný. 4. Z Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách opatřených podpisem žalovaného jako klienta a žalobcem v postavení banky ze dne 30. 1. 2008 dále vyplývá, že mezi žalobcem a žalovaným byla sjednána k běžnému účtu č. [bankovní účet] výše povoleného limitu 12.000 Kč s tím, že mezi smluvními stranami byla dále sjednána úroková sazba pro čerpaný povolený limit ve výši 17,90 % ročně. Tak jak vyplývá z žalobcem předloženého dokumentu ze dne 30. 1. 2008, příslušné Dispozice tvořily nedílnou součást smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 25. 4. 2007. 5. S ohledem na skutečnost, že ze strany žalovaného tak došlo k porušení smluvních podmínek, využil žalobce svého oprávnění a ke dni 6. 10. 2020 požádal žalovaného o zaplacení celé dlužné částky ve výši 26.460,84 Kč, jak je zřejmé z oznámení o zesplatnění ze dne 8. 10. 2020, předloženého žalobcem spolu s příslušnou částí podacího archu, přičemž v rámci oznámení byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě celkové dlužné částky v dodatečně stanovené lhůtě. 6. Jak je zřejmé ze Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1. 3. 2019, z části s označením„ [anonymizováno] – kontokorentní úvěry (povolený debetní zůstatek k běžnému účtu)“, v rámci sazebníku, který tvořil nedílnou součást mezi žalobcem a žalovaným uzavřené smlouvy, byly sjednány jednotlivé poplatky za vybrané služby poskytované žalobcem. V případně nedodržení smluvních podmínek ve vztahu ke sjednaným kontokorentním úvěrům přitom v části„ Flexikredit-nedodržení smluvních podmínek“ bodu 1 byl sjednán mezi smluvními stranami poplatek za zaslání každé upomínky ve výši 600 Kč. 7. Žalobce dále předložil Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, z nichž jsou patrná jednotlivá pravidla vztahující se k čerpání úvěru. Dle bodu 11 produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru banka poskytuje kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše maximální částky sjednané ve smlouvě o úvěru (dále jen„ povolený limit“). Klient čerpá kontokorentní úvěr [anonymizováno] až do výše povoleného limitu průběžně tak, že banka provede platební příkazy klienta z prostředků na jeho běžném účtu i přes to, že na tomto běžném účtu nebude dostatek kreditních prostředků k jejich úhradě. Dle bodu 12 banka poskytuje klientovi peněžní prostředky bez žádosti klienta o čerpání úvěru a bez stanovení účelu, pokud ke dni čerpání úvěru nedochází k případu porušení a jsou splněny veškeré podmínky podle smlouvy o úvěru. Dle bodu 16 byl žalovaný dále povinen zajistit, aby souhrn částek připsaný za každý kalend