94 C 198/2021-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 6. 10. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 30. 1. 2020 a z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 20. 1. 2020. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.) a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: 3. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 20. 1. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které byla elektřina dodávána žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Odebraná elektřina o objemu 1,039 MWh byla vyúčtována fakturou [číslo] na částku ve výši 5 558 Kč se splatností dne 18. 3. 2021. Dne 30. 1. 2020 uzavřeli účastníci smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa [adresa žalovaného]. Odebraný plyn byl žalovanému vyúčtován fakturou [číslo] na částku ve výši 7 150 Kč se splatností dne 29. 1. 2021. Dne 28. 4. 2021 pak žalobkyně vystavila žalovanému mimořádnou fakturu [číslo] na částku 5 631 Kč splatnou dne 12. 5. 2021. Žalovanému byla žalobkyní zaslána předžalobní upomínka dne 10. 9. 2021 k zaplacení částky 18 339 Kč (výzva včetně podacího lístku). 4. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o odběru a dodávce elektřiny, podle které žalobkyně řádně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa, žalovaný naproti tomu nesplnil svoji základní povinnost vyplývající ze smluvního vztahu a to tím, že neuhradil cenu elektřiny (§ 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). Mezi účastníky byla dále uzavřena smlouva o odběru a dodávce plynu, podle které žalobkyně řádně dodávala žalovanému plyn do odběrného místa, žalovaný naproti tomu nesplnil svoji základní povinnost vyplývající ze smluvního vztahu a to tím, že neuhradil cenu plynu (§ 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). Soud proto žalobě plně vyhověl a uložil žalovanému výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úrokem z prodlení (§ 1970 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 5. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 900 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 300 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 852 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 6. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyni vznikla poplatková povinnost ve výši 400 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán v důsledku nesprávného označení žalovaného v návrhu. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobkyni výrokem III. tohoto rozsudku, aby uhradila na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 600 Kč.