94 C 5/2019-43 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonné úroky z prodlení) z titulu dlužného jízdného (25 Kč) a dlužné přirážky k jízdnému (1 500 Kč). 2. Žalovaná použila dne 31. 1. 2018 v 16:39 hodin v [obec] ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na lince [číslo] provozované žalobkyní. V úseku zastávky [část obce] se na výzvu revizora neprokázala platným jízdním dokladem, a proto byla vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, které činily 25 Kč a 1 500 Kč. Žalovaná se při kontrole prokázala povolením k pobytu, podepsala a převzala zápis o provedené přepravní kontrole (č. 27624418). Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení žalované částky (výzva včetně podacího archu – potvrzení o zaslání předžalobní upomínky prostřednictvím České pošty, s.p.). 3. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli ústní smlouvy o přepravě osob (§ 2550 a násl. občanského zákoníku, zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu), jejichž součástmi byly i Smluvní přepravní podmínky a Tarif Integrovaného dopravního systému [územní celek] (dále jen„ přepravní podmínky“). Žalobkyně jakožto dopravce splnila svou povinnost a přepravila žalovanou jakožto cestujícího. Žalovaná však nesplnila svou povinnost zaplatit žalobkyni jízdné. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni také přirážku k jízdnému (§ 37 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb. ve spojení s přepravními podmínkami a tarifem). Vzhledem k tomu, že žalovaná byla při přepravní kontrole vyzvána k úhradě dlužného jízdného a dlužné přirážky k jízdnému, dostala se dne následujícího po přepravní kontrole s úhradou tohoto dluhu do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ve spojení čl. 9 odst. 4 písm. b), d), přepravních podmínek). Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to ode dne v souladu se zákonem a přepravními podmínkami požadované žalobkyní. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř). 4. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 2,5 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba) ve výši 500 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 168 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 368 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 5. Výrokem III. přiznal soud opatrovníku žalované právo na náklady na zastoupení, které tvoří odměna za zastupování za 1 úkon právní služby (vyjádření) ve výši 1 200 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 800 Kč, § 7 bod 4 ve spojení s § 12a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/19). Celkově tak soud přiznal opatrovníku žalovaného na nákladech na zastoupení žalované částku 1 500 Kč, která bude po právní moci tohoto usnesení poukázána opatrovníku žalovaného z prostředků České republiky – Městského soudu v Brně. 6. Výrokem IV. soud nepřiznal České republice - Městskému soudu v Brně právo na náhradu nákladů na zastoupení žalované, neboť žalovanému nebyla přisouzena náhrada nákladů řízení (§ 149 odst. 2 o.s.ř.). 7. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.