94 C 53/2022-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 10. 3. 2022 se žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 60 000 Kč s tím, že žalovaný zaslal na základě telefonické dohody dne 21. 9. 2021 žalobci cenovou nabídku na pokládku zámkové dlažby, žalobce dne 22. 9. 2021 předal žalovanému osobně oproti příjmovému dokladů padesátiprocentní zálohu na cenu díla ve výši 60 000 Kč, žalovaný však v dohodnuté lhůtě, ani později, dílo nezhotovil, přestal komunikovat a ani přes výzvu právní zástupkyně žalobce, která byla součástí odstoupení od smlouvy, poskytnutou zálohu nevrátil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 4. Nabídkou č. 2021 -2109 vystavenou dne 21. 9. 2021 žalovaný žalobci nabídl„ dle objednávky č. 2021 /21/09 pokládku zámkové dlažby, kamenný chodník“ za celkovou cenu 110 000 Kč, z čehož 50 % mělo být uhrazeno před započetím prací. 5. Z příjmového dokladu č. 2021 ze dne 22. 9. 2021 podepsaného oběma účastníky soud zjistil, že žalobce předal žalovanému částku 60 000 Kč jako„ zálohu 50 % na materiál a práce“. Navýšení celkové ceny na 120 000 Kč vyplývá z prohlášení na rubu příjmového dokladu podepsaného oběma stranami s ohledem na dohodnutou změnu materiálu. 6. Přípisem ze dne 10. 1. 2022 žalobce odstoupil od smlouvy o dílo ze dne 22. 9. 2021 a vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení do 18. 1. 2022. 7. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvo o dílo, jíž se žalovaný zavázal vykonat pro žalobce stavební práce a žalobce se zavázal zaplatit mu za to 120 000 Kč s tím, že polovina to částky byla předána hotově dne 22. 9. 2021. Žalovaný částku 60 000 Kč převzal, ale svou práci nevykonal. Žalobce následně od smlouvy o dílo odstoupil, smlouva o dílo tak zanikla ex tunc. Na straně žalovaného se jedná o bezdůvodné obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl, a je proto povinen jej žalobci na výzvu vydat (§ 2991 a násl. občanského zákoníku). Z pasivního postoje žalovaného v řízení má soud za to, že žalovaný plnit neopomněl, ale plnit nehodlá, i kdyby byl vyzván k plnění předžalobní upomínkou (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4388/2013). Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému výrokem I. povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř). 8. Procesně plně úspěšnému žalobci soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 10 500 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 3 500 Kč, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 14 400 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).