108 C 232/2022-25 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se svým žalobním návrhem domáhala po žalované úhrady částky 18 346 Kč s úrokem z prodlení, nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč a náhrady nákladů řízení. Částka 11 346 Kč představuje neuhrazený příspěvek za užívání vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. za období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020, ve kterém bylo vozidlo reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Částka 3 500 Kč představuje neuhrazený příspěvek za užívání vozidla [registrační značka] v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. za období od 24. 3. 2021 do 1. 7. 2021. Další částka 3 500 Kč představuje neuhrazený příspěvek za užívání stejného vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. za období od 2. 7. 2021 do 9. 10. 2021. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná byla v období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 evidována jako vlastník vozidla [registrační značka] a v období od 24. 3. 2021 do 9. 10. 2021 jako vlastník vozidla [registrační značka], přičemž k těmto vozidlům nebylo ve shora uvedených obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. Žalobkyně zaslala žalované výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných. Tyto skutečnosti soud zjistil ze shora uvedené výzvy včetně dokladu o doručování žalovanému. Soud dospěl k závěru, že žalovaná, coby provozovatel vozidla, neměla ode dne 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 k vozidlu [registrační značka] a ode dne 24. 3. 2021 do 9. 10. 2021 k vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo [registrační značka] tak bylo nepojištěno 122 dní a vozidlo [registrační značka] nebylo pojištěno 200 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 cit. zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 cit. zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 cit. zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 cit. zákona zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku ve vztahu k vozidlu [registrační značka] v částce 11 346 Kč nastala dne 30. 11. 2022 a ve vztahu k vozidlu [registrační značka] v částce 3 500 Kč dne 6. 11. 2011 a v další částce 3 500 Kč dne 26. 2. 2022. Denní sazba příspěvku podle vyhl. č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3 činí 93 Kč a pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm3 do 1350 cm3 činí 35 Kč. Základ příspěvku pro vozidlo [registrační značka] činí 11 346 Kč (denní sazba x počet dní), výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle ust. § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve spojení s ust. § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. pak činí částku 300 Kč za jednu výzvu. Pro vozidlo [registrační značka] činí základ příspěvku částku 7 000 Kč a výše nákladů mimosoudního uplatnění práva částku 300 Kč za jednu výzvy, kdy žalobkyně zaslala žalované celkem 2 výzvy. I když byla žalovaná upomínána žalobkyní, svoji zákonnou povinnost nesplnila v zákonné lhůtě třiceti dní dobrovolně. Nárok žalobkyně je dle zákona č. 168/1999 Sb. důvodný. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by svou povinnost vyplývající z § 4 zákona č. 168/1999 Sb. splnila a jako provozovatel shora uvedeného osobního automobilu hradila pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. Žalovaná netvrdila ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Vedle jistiny má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení, když se žalovaná se svým plněním dostala do prodlení. Výše úroků z prodlení je odůvodněna nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšné žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastupování účastníka advokátem dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, kdy zástupkyně žalobkyně učinila celkem 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, podání žaloby), 3 režijních paušálů po 100 Kč a DPH z odměny a režijních paušálů.