112 C 25/2023-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 19. 7. 2022 se žalobce domáhal zaplacení dlužné ceny za spotřebovanou energii z titulu smlouvy [číslo] uzavřené na odběrné místo [ulice a číslo] v [obec]. Žalovaná částka se týká období od 14. 9. 2021 do 4. 2. 2022. Výše dluhu činila 14 938 Kč. K tomu je nárokován poplatek za upomínku ve výši 100 Kč. Žalovaný k výzvě dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), a ve věci rozhodl bez jednání vycházeje z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná. 3. Mezi účastníky byla 20. 8. 2021 uzavřena smlouva o poskytování služeb v podobě dodávky elektřiny na odběrné místo zmíněné shora. Součástí smlouvy bylo i sjednání poplatku za upomínku ve výši á 100 Kč. Fakturou [číslo] z 14. 2. 2022 byla žalovanému vyúčtována elektřina v částce 14 938 Kč splatná 28. 2. 2022. Žalovanému dále byla vystavena faktura splatná 4. 4. 2022 na částku 100 Kč za upomínku z 21. 3. 2022, jíž byl upomínán o úhradu faktury za odebranou elektřinu. Dluh uhrazen nebyl přes další výzvu z 23. 6. 2022. 4. Soud aplikoval na shora uvedený právní stav ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2021, podle něhož se„ zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice“. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce svoje povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu splnil, když následně odebrané množství elektřiny žalovanému vyfakturoval. Žalovaný však svoji platební povinnost nesplnil. S ohledem na skutečnost, že vystavená faktura nebyla zaplacena, dostal se žalovaný dnem následujícím po splatnosti do prodlení s peněžitým plněním podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a je tak povinen v souladu s § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobci i úroky z prodlení stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jako řádně sjednané soud přiznal též poplatek za upomínku, který se žalovaný zavázal hradit dle smlouvy v jednotkové výši 100 Kč Lhůtu k plnění pak soud stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný a bylo tak na místě přiznat mu nárok na náhradu nákladů proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 OSŘ). Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za zastoupení ve výši 300 Kč/úkon podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu ve výši 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč. Dále má žalobce právo na náhradu soudního poplatku ve výši 800 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, jejímž je jeho zástupce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 252 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit, činí 2 252 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ.