ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2023:112.C.3.2023.1 Datum: 2023-02-24 Předmět: zaplacení 32 481,19 Kč s příslušenstvím - úvěr Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1 ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 32 481,19 Kč s příslušenstvím - úvěr (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996)
1. Žalobce se žalobou podanou dne 31. 8. 2022 domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 32 481,19 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu podle smlouvy o úvěru souvisejícím s poskytnutím kreditní karty dle smlouvy z 18. 4. 2006. Žalované byl poskytnut úvěrový limit ve výši 40 000 Kč s úrokem ve výši 19,2 % ročně. Protože žalovaná neplnila svoje povinnosti. Byl dluh sesplatněn k 15. 10. 2021. Dluh je tvořen částkou jistiny ve výši 32 481,19 Kč a dále kapitalizovaným příslušenstvím.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud s ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalované rozhodl ve věci bez jednání pouze na základě listin podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“).
4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky došlo 18. 4. 2006 k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr do částky 40 000 Kč, a to na základě poskytnutí kreditní karty ze strany žalobce k žádosti žalovaného. Následně byla žalované vydána kreditní karta i dle smluv z 21. 3. 2011 a 8. 11. 2017, když se měnil týdenní limit nebo typ pojištění. Součástí smluvního vztahu účastníků byly všeobecné obchodní podmínky a podmínky pro platební karty. Ke dni uzavření smlouvy činil úrok 19,2 % ročně a debetní úrok 30 % ročně s tím, že po uplynutí doby platnosti sazby měly být tyto upraveny v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami (bod 4 podmínek pro platební karty), tak se postupně stalo z 19,2 % na 19,9 %, 21,9 % a nakonec na 19,9 %. V obou dokumentech, jež byly pro smluvní vztah závazné, byla možnost, aby v případě, že nebude hrazeno včas, byla dlužná částka sesplatněna (bod 9 podmínek pro platební karty). K tomu došlo dopisem ze 17. 10. 2021 poté, co byla žalovaná výzvou ze 7. 7. 2021 marně vyzvána k úhradě, a to na adresu dle smlouvy. Splátka měla činit 5 % z čerpané jistiny nejméně však 500 Kč (bod 5.1 podmínek pro platební karty). Znovu byla žalovaná vyzvána k zaplacení dopisem ze 8. 8. 2022. Z historie úvěrového účtu soud zjistil, že dluh na jistině činí částku 32 481,19 Kč, když vedle toho nabíhalo kapitalizované příslušenství v podobě úroku z prodlení a úroku v žalobou uváděné výši.
5. Na shora zjištěný skutkový stav soud podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. aplikoval ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“), podle něhož podléhá právní úpravě obchodního zákoníku vztah vyplývající z úvěrové smlouvy. Ta je následně upravena v § 497 obchodního zákoníku tak, že z ní vzniká závazek věřitele na požádání dlužníka poskytnout mu peněžní prostředky a povinnost dlužníka tyto později vrátit spolu s úroky. Tomuto ustanovení odpovídá i vzájemné vymezení vztahů mezi žalobcem a žalovanou. Z provedeného dokazování je nepochybné, že žalované byl poskytnut úvěr, který byl z její strany nejdříve hrazen. Následně ovšem žalovaná s platbami přestala, pročež byla v souladu s obchodními podmínkami i § 506 obchodního zákoníku vyzvána k zaplacení zbylého dluhu. Pokud pak žalovaná svůj dluh neuhradila ve stanovené lhůtě, dostala se do prodlení podle § 365 obchodního zákoníku a byla povinna zaplatit též úroky z prodlení ve výši podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku. Žalobci pak byla přiznána nejen částka procentní z neuhrazené jistiny, ale rovněž částka kapitalizovaná z prodlených plateb za období do sesplatnění z dlužných splátek a též po něm z celé dlužné jistiny. Lhůta k plnění byla uložena podle § 160 odst. 1 OSŘ.
6. Výrok pod bodem II. je odůvodněn skutečností, že žalobci náleží náhrada nákladů řízení proti účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl, podle § 142 odst. 1 OSŘ. Náhrada nákladů řízení tvoří odměna za zastoupení ve výši 2 420 Kč/úkon podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč. Dále má žalobce nárok na náhradu částky soudního poplatku ve výši 1 300 Kč. Mezi náklady též patří daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, jejímž je zástupce žalobce plátcem, ve výši 1 714 Kč podle § 137 odst. 3 OSŘ Celkem tvořila náhrada nákladů řízení částku 11 174 Kč, a tu je povinna žalovaná uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.