115 C 121/2022-93 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 6. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 19 625,08 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (dále je„ právní předchůdce“) a žalovaným byla dne 16. 11. 2019 uzavřena smlouva [číslo] s produktovým názvem D S0 HC měsíční 10/2019, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem ve výši 14 893 Kč, který se skládal z úroku po dobu trvání smlouvy ve výši 56 % ročně, dále z částky na zpracování, doručení a flexibilní splácení a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 661 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti, na svůj dluh uhradil 16 688 Kč (dne 11. 12. 2019 částku 1 670 Kč, dne 19. 1. 2020 částku 850 Kč, dne 21. 2. 2020 částku 2 500 Kč, dne 10. 3. 2020 částku 1 660 Kč, dne 9. 4. 2020 částku 1 700 Kč, dne 9. 6. 2020 částku 1 700 Kč, dne 10. 7. 2020 částku 1 700 Kč, dne 28. 7. 2020 částku 1 508 Kč, dne 10. 8. 2020 částku 1 700 Kč a dne 9. 11. 2020 částku 1 700 Kč). Část úhrady ve výši 6 899,32 Kč byla žalobcem započtena na dlužnou jistinu a část úhrady ve výši 9 788,68 Kč na dlužný poplatek. Pro případ prodlení s úhradou pravidelných splátek byla mezi účastníky sjednána povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. S účinností ke dni 1. 2. 2022 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 8 100,68 Kč, poplatků ve výši 5 104,32 Kč, sankčních poplatků ve výši 1 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 920,08 Kč. Podáním ze dne 24. 8. 2022 žalobce doplnil žalobní návrh. Uvedl, že právní předchůdce žalobce s odbornou péčí zjišťoval, ověřoval a hodnotil úvěruschopnost žalovaného, vycházel z informací poskytnutých žalovaným, z dostupných systémů (CEE, BRKI, NRKI) a také z ekonomického modelu, jež je podložen statistickými daty. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 4. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 16. 11. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 7 500 Kč s úrokovou sazbou 56 % ročně a poplatkem za zpracování ve výši 7 393 Kč, tj. částku v celkové výši 29 893 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 661 Kč (poslední splátka ve výši 1 656 Kč). Žalovaný se dále zavázal hradit poplatky za zahájení a vymáhání dluhu, poplatky za upomínky a pro případ prodlení s úhradou dluhu také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 5. Ze zákaznické karty žalovaného ze dne 16. 11. 2019 soud zjistil, že ke dni žádosti o poskytnutí úvěru byl žalovaný rozvedený a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Žalovaný byl invalidním důchodcem, důchod žalovaného činil 11 055 Kč. Účelem úvěru byly opravy a rekonstrukce. Odhadované měsíční výdaje činily 3 700 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu, příjmy žalovaného byly ověřeny předložením výměru důchodu a výpisy z bankovního účtu. 6. Z výpisu z Centrální evidence exekucí ze dne 24. 8. 2022 soud zjistil, že proti žalovanému nebyla ke dni 22.8.2022 zahájena žádná exekuční řízení. 7. Z výzvy ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k okamžitému splacení dluhu. Z potvrzení podání soud zjistil, že výzva byla žalovanému odeslána dne 11. 2. 2022. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2022 soud zjistil, že žalobce upomenul žalovaného na výši dluhu a vyzval jej k jeho zaplacení nejpozději ve lhůtě 7 dnů od datace výzvy. Z potvrzení podání soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 24. 5. 2022. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že s účinností ke dni 1. 2. 2022 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022, který byl dle potvrzení podání odeslán dne 4. 3. 2022. 10. Z výpočtu smluvní pokuty soud zjistil, že k 1. 2. 2022 činila smluvní pokuta 5 046 Kč. 11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jako obchodní zástupkyně společnosti [právnická osoba] jednala s žalovaným před uzavřením smlouvy, zjišťovala od něj údaje, které zapisovala do zákaznické karty. Po předání informací o žalovaném právnímu předchůdci žalobce, uzavřela na základě pokynu právního předchůdce žalobce s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Ke zkoumání poměrů, příjmů a výdajů u žalovaného nevypověděla svědkyně ničeho. S ohledem na množství klientů si na žalovaného nepamatovala. 12. Z e-mailu ze dne 3.8.2023 soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku žalobce. 13. Navrhoval-li žalobce doplnit dokazování výpisem z katastru nemovitostí a dotazem na MSSZ a výpisem z evidence vozidel soud navrhované důkazy neprovedl. Provedení důkazů výpisem z katastru nemovitostí a výpisem z evidence vozidel vyhodnotil soud jako nadbytečné, neboť směřovaly k prokázání skutečností nerozhodných pro posouzení otázky, zda právní předchůdce žalobce se před uzavřením smlouvy s žalobcem dostatečně zabýval schopností žalovaného úvěr splácet. Rovněž důkaz dotazem na MSSZ k pobírání příspěvku na bydlení vypovídá o tom, že v době sjednání úvěrové smlouvy se tímto příjmem právní předchůdce žalobce nezabýval, což svědčí o nedostatečném zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet a nelze tento nedostatek zhojit dodatečným dotazem. 14. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. 15. Z jednotlivých listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový děj. 16. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 28. 6. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 9 000 Kč za poplatek v souhrnné výši 9 735 Kč. Žalovaný uhradil na dluh částku ve výši 4 716 Kč. S účinností ke dni 1. 2. 2022 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu upomínkou ze dne 10. 5. 2022. 17. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 21. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 22. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jedná