116 C 140/2023-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 2. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 256 969,81 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru a náhradu nákladů vymáhání ve výši 1 000 Kč. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že na základě Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě byl žalovanému dne 9. 7. 2020 poskytnut úvěr ve výši 289 781 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 13,9 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet pravidelnými splátkami ve výši 4 523 Kč. Žalovaný se však se splátkou spatnou ke dni 24. 10. 2022 ocitl v prodlení. Žalobce proto využil svého oprávnění a celý úvěr ke dni 27. 12. 2022 zesplatnil. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, vyúčtoval žalobce žalovanému dne 14. 11. 2022 a dne 5. 12. 2022 účelně vynaložené náklady na vymáhání v sazbě 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 27. 12. 2022. 2. Usnesením č.j. 116C 140/2023-29 došlo na základě zpětvzetí k částečnému zastavení jelikož žalovaný uhradil dne 20.2.2023 částku 5 000 Kč a platbou ze dne 26. 7. 2023 částku ve výši 1 000 Kč Částku ve výši 3 087,39 Kč žalobce započetl na úhradu jistiny, částku ve výši 1 000 Kč na úhradu nákladů vynaložených v souvislosti s vymáháním dlužné částky a částku ve výši 5 912,61 Kč na úhradu kapitalizovaného úroku. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 19. 2. 2019 uzavřel žalobce s žalovaným Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžní účet č. [bankovní účet]. Dne 2. 7. 2020 byl mezi účastníky řízení uzavřen Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 289 781 Kč. Jelikož žalovaný splnil všechny předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s obchodními podmínkami a podmínkami pro používání úvěru [právnická osoba] [příjmení] a.s., byl mu úvěr č. [anonymizováno] schválen a dne 9. 7. 2020 vyplacen na výše uvedený účet, jak je patrné z předloženého výpisu z běžného účtu. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,9 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet pravidelnou měsíční splátkou ve výši 4 523 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku. Splatnost byla sjednána vždy k 24. dni měsíce počínaje dnem 24. 8. 2020. Předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 24. 7. 2030. Žalovaný zaplatil splátky v období od 24. 8. 2020 do 24. 9. 2022, dne 24. 10. 2022 zaplatil žalovaný na splátku pouze částku ve výši 7,72 Kč, kterou žalobce započetl na úhradu jistiny. Počínaje splátkou splatnou ke dni 24. 10. 2022 žalovaný přestal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, jak je patrné z předloženého splátkového kalendáře úvěru č. [anonymizováno] a přehledu plateb č. [anonymizováno]. Protože žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když žalobci žádnou další částku nezaplatil, žalobce v souladu s ujednáním v dodatku v čl. Ostatní ustanovení o poskytnutí úvěru ve spojení s čl. Několik bodů k ukončení smlouvy odst. 3 Podmínek pro používání úvěru úvěr ke dni 27. 12. 2022 zesplatnil. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován v dopise ze dne 27. 12. 2022, který byl současně předžalobní výzvou s uvedením následků, nebude-li dlužná částka v celkové výši 267 109,42 Kč do 5. 1. 2023 uhrazena. Uvedené zesplatnění a výzva byly žalovanému dle předloženého dokladu o odeslání odeslány dne 8. 12. 2022. Žalovaný však dlužnou částku ani v dodatečně poskytnuté lhůtě nezaplatil. Žalobce tak požaduje zaplacení částky ve výši 256 969,81 Kč, která představuje nesplacenou jistinu úvěru, kapitalizovaného úroku ve výši 9 139,61 Kč za období od poslední řádně zaplacené splátky, tj. 24. 9. 2022, do dne předcházejícího zesplatnění, tj. 26. 12. 2022, jak je patrné z předloženého splátkového kalendáře úvěru č. [anonymizováno] a přehledu plateb č. [anonymizováno], úroku ve výši 13,9 % ročně z částky 256 969,81 Kč od 27. 12. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 256 969,81 Kč od 6. 1. 2023 do zaplacení a částky ve výši 1 000 Kč představující dvakrát naúčtované náklady za vymáhání ve výši 500 Kč, které žalobce požaduje v souladu s čl. Podmínek pro používání úvěru, bodu 7. Splácení úvěru. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl uzavřením úvěrové smlouvy dle § 2395 a násl. občanského zákoníku závazkový vztah. Žalobce poskytnul dohodnuté peněžní prostředky žalovanému na běžný účet č. [bankovní účet] dne 9. 7. 2020 a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky. Žalovaný však svoji povinnost plynoucí ze smlouvy porušil, když řádně a včas nezaplatil splátku splatnou ke dni 24. 10. 2022 ani splátky následující, žalobce proto úvěr ke dni 27. 12. 2022 zesplatnil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobci vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě vyhověl. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb. Dle § 2 odst. 3 vyhlášky je výše paušální náhrady 300 Kč za jeden úkon. Soud přiznal náhradu nákladů za tři úkony (návrh ve věci samé, výzva k plnění a částečné zpětvzetí) ve výši 900 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 11.219Kč. 9. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.