116 C 214/2022-45 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 19. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 42 342,50 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě Smlouvy o úvěru [anonymizováno] půjček ze dne 27. 4. 2018. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Po předchozí žádosti žalovaného o úvěr ze dne 27. 4. 2018 uzavřel žalovaný dne 27. 4. 2018 s žalobcem Smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjček [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 66 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných dlužných závazků žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splatit 72 měsíčními anuitními splátkami ve výši 1 527,79 Kč, poslední splátka ve výši 714,29 Kč. Splátky byly splatné vždy k 19. dni v měsíci, počínaje dnem 19. 5. 2018. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit byla ve výši 110 982,38 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 18,60 %. Splátka byla tvořena jak příslušnou částí čerpaného úvěru, tak i úroky, k jejichž úhradě se žalovaný zavázal. Z předloženého bankovního výpisu je zřejmé, že žalobce dne 27. 4. 2018 žalovanému sjednaný úvěr poskytl převodem peněžních prostředků na účty konsolidovaných závazků v částkách 7 000 Kč a 16 420,01 Kč, přičemž částka ve výši 42 579,99 Kč byla dle smlouvy bezúčelově poukázána na běžný účet žalovaného. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, jak je patrné z předložené platební historie. Z uvedené platební historie a umořovací tabulky je zřejmý rozklad jednotlivých splátek na úhradu jistiny a úroku. Poslední řádnou splátku žalovaný uhradil dne 19. 6. 2020, následující splátku splatnou dne 19. 7. 2020 žalovaný uhradil jen částečně, proto žalobce zaslal žalovanému upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne 22. 9. 2020, ve kterém žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky s upozorněním na zesplatnění úvěru, nebude-li dluh ke dni 5. 10. 2020 vyrovnán. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a proto žalobce poskytnutý úvěr ke dni 23. 11. 2020 zesplatnil. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 11. 2020, ve kterém byl současně vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 53 511,95 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný dle platební historie a umořovací tabulky zaplatil žalobci dne 7. 12. 2020 částku ve výši 519,69 Kč, dne 8. 12. 2020 částku ve výši 345,73 Kč a dne 15. 2. 2021 částku ve výši 10 304,03 Kč. Zbývající dlužnou částku ve výši 42 342,50 Kč žalovaný již nezaplatil a neučinil tak ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 1. 7. 2021, která byla žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslána téhož dne. Žalobce se tak domáhá zaplacení částky ve výši 42 342,50 Kč s úrokem z prodlení ode dne 29. 6. 2021 do zaplacení. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dle § 2395 a násl. občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru. Žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků v celkové výši 66 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvního úroku vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalobce svoji smluvní povinnost splnil, když žalovanému formou bezhotovostního převodu na konkrétní konsolidované závazky a na běžný účet zaslal dne 27. 4. 2018 peněžní prostředky v celkové výši 66 000 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost porušil tím, že se dostal do prodlení se splácením úvěru, když splátky řádně a včas nesplácel. Z tohoto důvodu žalobce celý úvěr ke dni 23. 11. 2020 zesplatnil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, vzniklo žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 42 342,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 342,50 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ AT“). Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty přes 30 000 Kč do 50 000 Kč částku 500 Kč (§14b odst. 1 bod 3 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 1 800 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. částku 378 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 1 694 Kč. 8. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.