116 C 22/2023-15 — Městský soud v Brně

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky za neuhrazené faktury za odběr elektřiny dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo]. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (právní zástupce žalobce i žalovaný s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 3.7.2019 se účastníci dohodli na dodávce elektřiny do odběrného místa. Žalobce dne 30.9.2021 vyúčtoval fakturou [variabilní symbol] za období 22.9.2020 do 23.9.2021 za dodanou elektřinu cenu 7.181,78 Kč, se splatností dne 14.10.2021. Dne 10.2.2022 vyúčtoval fakturou [variabilní symbol] za období 24.9.2021 do 31.1.2022 za dodanou elektřinu cenu 16.901 Kč, se splatností dne 24.2.2022. Žalobce dne 18.8.2022 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky za dodávku elektřiny předžalobní výzvou. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Skutkový stav zjištěný provedeným dokazování soud právně posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalovaný jako zákazník zavázal platit žalobci jako dodavateli cenu za elektřinu dodanou do dohodnutého odběrného místa, a to včetně distribuce této elektřiny a systémových služeb poskytovaných podle smlouvy (dále jen„ cena“). Vzhledem k tomu, že žalovaný výše uvedenou cenu za dodanou elektřinu a služby související s jejím dodáním nezaplatil, zavázal ho k tomu soud, tímto rozhodnutím. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu její splatnosti, dostal se do prodlení se zaplacením a žalobci podle § 1970 občanského zákoníku, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, vzniklo mu tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud má zato, že se ve věci jedná o formulářovou žalobu. Formulářový charakter tohoto typu žaloby spočívá v totožnosti argumentace žalobce, z níž odvozuje svůj nárok – nezaplacené faktury za dodávky elektřiny, kterou může stále opakovat. Z úřední činnosti soudu je pak známa četnost těchto žalob a jejich podobnost. Soud tak přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu zaplaceného poplatku ve výši 964 Kč, odměnu právního zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč, 3x paušální náhradu režijních výloh advokáta po 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby), 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem tedy 2.416 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobce. Stanovené povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.