116 C 257/2023-31 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 8. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 34 895,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 8. 2. 2020 uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výše 43 400 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně úroku vrátit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 919,99 Kč. Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když nezaplatila splátky za měsíce červenec, srpen a září 2022. Žalobce proto celý úvěr ke dni 23. 9. 2022 zesplatnil. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě žádosti žalované o zřízení účtu č. [anonymizováno] ze dne 20. 9. 2013 uzavřel žalobce s žalovanou dne 20. 9. 2013 smlouvu o vedení účtu, na základě které byl žalované zřízen a veden bankovní účet, jehož konkrétní specifikace č. [bankovní účet] byla uvedena v potvrzení o zřízení účtu ze dne 20. 9. 2013 (dále jen„ účet“). Následně dne 8. 2. 2020 uzavřel žalobce s žalovanou prostřednictvím internetového bankovnictví žalované smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] (dále jen„ smlouva“). Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že se seznámila s obsahem Podmínek poskytování hotovostních úvěrů v [anonymizováno] (dále jen„ podmínky“), Všeobecných obchodních podmínek pro zakládání a vedení účtů fyzických osob a Sazebníkem bankovních poplatků (dále jen„ sazebník“). Na základě smlouvy se žalobce zavázal žalované na její bankovní účet poskytnout úvěr ve výši 43 400 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit nejpozději do 23. 2. 2025 formou 60 měsíčních splátek ve výši 919,99 Kč splatných vždy k 23. dni každého kalendářního měsíce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 9,9 % ročně. Žalovaná se současně zavázala hradit poplatky a ceny související s úvěrem dle sazebníku. Z výpisu účtu žalované je zřejmé, že žalovaný dne 8. 2. 2020 poskytl žalované úvěr ve výši 43 400 Kč z předložené historie úvěru: [anonymizováno] soud zjistil, že poslední úhrada byla ze strany žalované učiněna dne 11. 7. 2022. Protože žalovaná řádně nezaplatila splátky za měsíce červenec, srpen a září 2022 využil žalobce svého oprávnění a v souladu s odst. [číslo] podmínek od smlouvy ke dni 23. 9. 2022 odstoupil a celý dluh zesplatnil. O odstoupení a zesplatnění v případě nezaplacení dlužné pohledávky v dodatečné lhůtě byla žalovaná informována v dopise ze dne 23. 9. 2022, který jí byl dle předložené dodejky odeslán dne 4. 10. 2022. Žalovaná dlužnou částku ani v dodatečně poskytnuté lhůtě nezaplatila a neučinila tak ani na základě výzvy k úhradě dluhu právního zástupce žalobce ze dne 28. 7. 2023, která byla žalované dle předloženého poštovního podacího archu odeslána dne 28. 7. 2023. Žalobce tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 34 895,88 Kč, úroku ve výši 9,9 % ročně za období od 8. 2. 2020 do 23. 9. 2022 v kapitalizované výši 2 477 Kč, ode dne zesplatnění úvěru, tj. 24. 9. 2022 do 24. 7. 2023, úroku z úvěru ve výši 9,9 % ročně a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně v kapitalizovaný výši 5 263,78 Kč a dále úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 34 895,88 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od 34 895,88 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Žalobce se ve smlouvě zavázal, že na požádání žalované jako úvěrované poskytne v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobci úroky a poplatky. Žalobce svoji povinnost splnil a poskytl žalované sjednané peněžní prostředky ve výši 43 400 Kč na bankovní účet. č. [bankovní účet]. Žalovaná však svoji povinnost plynoucí ze smlouvy porušila, když řádně a včas nezaplatila splátky za měsíce červenec až září 2022, a proto žalobce od smlouvy odstoupil a celý úvěr zesplatnil. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním dlužné částky, vzniklo žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná v řízení neuvedla, že by dlužnou částku žalobci uhradila a ani jinak nárok žalobce nerozporovala, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 34 895,88 Kč, úrok v kapitalizované výši 2 477 Kč, úrok v kapitalizovaný výši 5 263,78 Kč a dále úrok ve výši 9,9 % ročně z částky 34 895,88 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od 34 895,88 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ AT“) Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty přes 30 000 Kč do 50 000 Kč částku 500 Kč (§14b odst. 1 bod 3 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 1 800 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. o částku ve výši 378 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 396 Kč. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.