13 C 106/2023-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 21 703,65 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o finančním leasingu [číslo] na základě níž přenechal žalovanému k užívání osobní automobil [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov], VIN: [anonymizována dvě slova] (dále jen„ předmět leasingu“). Žalovaný se zavázal za užívání předmětu leasingu uhradit právnímu předchůdci žalobkyně celkem 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 487 Kč. Žalovaný však svému závazku nedostál, když poslední splátku uhradil dne 24. 7. 2001. Na základě tohoto porušení smlouvy právní předchůdce žalobkyně ukončil smlouvu výpovědí ke dni 19. 12. 2001. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla na žalobkyni postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Jelikož žalovaný ani přes výzvy žalobkyně dlužnou částku neuhradil, obrátila se žalobkyně prostřednictvím tohoto návrhu na soud s tím, že se žalobou domáhá zaplacení dlužné částky skládající se z nezaplacené jistiny spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Konkrétně žalobkyně požadovala částku 21 703,65 Kč (dlužná jistina ke dni postoupení pohledávky) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od 20. 12. 2001 do zaplacení. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 3. 4. 2023 č. j. 25 C 1/2023-24 vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Městskému soudu v Brně jako soudu věcně i místně příslušnému. 3. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 4. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Z leasingové smlouvy [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o finančním leasingu, přičemž předmětem leasingu byl osobní automobil [anonymizováno] [anonymizováno 8 slov], VIN: [anonymizována dvě slova] v hodnotě 103 000 Kč. Žalovaný se zavázal předmět leasingu splatit prostřednictvím 36 pravidelných měsíčních splátek, přičemž jako zálohu na splátky složil částku 36 050 Kč. Spolu s leasingem bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené vozidlem. Součástí smlouvy byly Všeobecné smluvní podmínky finančního leasingu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a předávací protokol k předmětu leasingu. 6. Ze Všeobecných smluvních podmínek finančního leasingu společnosti [právnická osoba] verze [číslo] bylo zjištěno, že leasingová společnost je oprávněna předčasně ukončit leasingovou smlouvu, dostane-li se leasingový dlužník se splátkou do prodlení po dobu delší než 30 dnů (článek [anonymizováno] leasingové smlouvy), přičemž může požadovat zaplacení souhrnu všech původně sjednaných splátek, nákladů a poplatků spojených s ukončením smlouvy. 7. Ze splátkového kalendáře k leasingové smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že záloha na splátky ve výši 36 050 Kč byla uhrazena dne 30. 3. 2000. Dále bylo zjištěno, že žalovaný měl uhradit předmět leasingu 36 splátkami ve výši 2 861,49 Kč splatnými vždy sedmý den v měsíci. Ke stejnému datu měl žalovaný hradit splátku 275 Kč za pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla. Měsíční splátka tedy celkem činila 3 487 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] spolu s přílohou [číslo] k této smlouvě bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postupitel se ve smlouvě zavázal poskytnout postupníkovi zejména identifikační údaje dlužníka, výši pohledávky, její rozpad a platební historii dlužníka. Z potvrzení ze dne [datum] bylo zjištěno, že úplata za postoupení pohledávek byla na účet postupitele připsána dne 15. 3. 2019. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.3 2019 a z podacího lístku ze dne 7. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému vstup do práv a povinností předchůdce žalobkyně a vyzvala jej k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] ve výši 21 703,65 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 29. 4. 2020. 10. V řešeném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník.“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoník (dále jen„ obchodní zákoník), ve znění do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. To platí též pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 11. Dle § 269 odst. 1 obchodního zákoníku ustanovení upravující v hlavě II. této části zákona jednotlivé typy smluv se použijí jen na smlouvy, jejichž obsah dohodnutý stranami zahrnuje podstatné části smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. 12. Dle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, taková smlouva uzavřena není. 13. Dle § 489 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o koupi najaté věci si strany ujednají v nájemní smlouvě nebo po jejím uzavření, že nájemce je oprávněn koupit najatou věc nebo najatý soubor věcí během platnosti nájemní smlouvy nebo po jejím zániku. 14. Dle § 663 občanského zákoníku nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. 15. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl uzavřením nepojmenované smlouvy dle § 269 a násl. obchodního zákoníku, která je kombinací nájemní smlouvy a smlouvy o koupi najaté věci, závazkový vztah. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému k užívání předmět leasingu spolu s povinným ručením, za což se žalovaný zavázal platit pravidelné měsíční splátky ve výši 3 487 Kč. Žalovaný tuto svou povinnost porušil, když poslední splátku uhradil dne 7. 4. 2001. S ohledem na toto porušení smlouvy právní předchůdce žalované ke dni 19. 12. 2001 smlouvu vypověděl. Účastníci si ve smlouvě sjednali pro případ předčasného ukončení leasingové smlouvy z důvodů na straně žalovaného, a to mimo jiné v podobě prodlení s úhradou splátek, právo právního předchůdce žalobce na úhradu všech dlužných splátek, tedy i splátek splatných po výpovědi smlouvy, právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na plnění sjednaných splátek. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek, je povinen zaplatit i úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. S ohledem na skutečnost, že došlo dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 21 703,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od 20. 12. 2001 do zaplacení. 16. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 900 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 300 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 869 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 321 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).