13 C 131/2023-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne 13. 3. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonné úroky z prodlení) z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], přičemž žalovaný neuhradil celkovou vyúčtovanou cenu za odběr elektřiny na odběrném místě [adresa]. 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.): 4. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které byla elektřina dodávána žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa] (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny). Odebraná elektřina o objemu 1,637 MWh byla žalovanému vyúčtována fakturou s var. symbolem [číslo] na částku ve výši 10 306 Kč se splatností dne 28. 3. 2022 za fakturační období od 29. 1. 2022 až 10. 3. 2022 (vyúčtování [číslo]). Žalobkyně vystavila žalovanému upomínku zpoplatněnou částkou 100 Kč (upomínka ze dne 19. 4. 2022), nicméně dokladem o odeslání nedisponovala. Odebraná elektřina o objemu 2,543 MWh byla žalovanému vyúčtována fakturou s var. symbolem [číslo] na částku ve výši 13 961 Kč se splatností dne 15. 8. 2022 za fakturační období od 11. 3. 2022 až 21. 7. 2022 (vyúčtování [číslo]). Žalovanému byla žalobkyní zaslána předžalobní upomínka ze dne 7. 11. 2022 (výzva včetně potvrzení o podání). 5. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o odběru a dodávce elektřiny, podle které žalobkyně řádně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa, žalovaný naproti tomu nesplnil svoji základní povinnost vyplývající ze smluvního vztahu a to tím, že neuhradila cenu elektřiny za její spotřebu v období od 29. 1. 2022 do 10. 3. 2022 a od 11. 3. 2022 do 21. 7. 2022 (§ 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). Soud proto žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku z titulu neuhrazeného vyúčtování (24 267 Kč) s příslušenstvím - úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 6. Soud však výrokem II. zamítl žalobu v části požadovaného poplatku za upomínku ve výši 100 Kč, jelikož žalobkyně ani přes výzvu soudu neprokázala její odeslání žalované (resp. sdělila, že dokladem o odeslání nedisponuje). Na základě výše uvedeného soud poplatek ve výši 100 Kč žalobkyni nepřiznal. 7. Procesně částečně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 3 o. s. ř.) právo na plnou náhradu nákladů řízení, protože byla neúspěšná v poměrně nepatrné části. Náklady řízení tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba) ve výši 900 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 300 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 975 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 427 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 advokátního tarifu, když ustáleným vzorem, o kterém mluví příslušné ustanovení se nemyslí formulář návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale samotný styl a obsah žaloby. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o smlouvě a žalovaných. Dle soudu je přesně toto druh žaloby, na který dopadá ustanovení §14b advokátního tarifu.