13 C 145/2022-44 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 25 214 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 15. 4. 2021 do zaplacení. Konkrétně šlo o zaplacení částky 7 895 Kč s příslušenstvím představující schodek na svěřených hodnotách (zásob, zjištěných při inventarizacích) v prodejně žalobkyně [číslo] [obec] za měsíce leden 2021 až březen 2021, a dále o zaplacení částky 17 319 Kč představující schodek na svěřených hodnotách (neoprávněné vyhotovování storno účtenek, čímž vznikl peněžitý schodek na pokladně) v prodejně žalobkyně [číslo] [obec] a [číslo] [obec] [část obce] za období od 4. 1. 2021 do 27. 3. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Žalovaný byl od [datum] zaměstnancem žalobkyně, přičemž od [datum] byla jeho pracovní pozice prodavač (pracovní smlouva, dohoda o změně pracovní smlouvy). Dne [datum] se žalovaný zavázal k odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování tak, aby na svěřených inventarizovaných hodnotách nevznikaly schodky, a v případě vzniku se zavázal takové schodky nahradit, a to při výkonu práce v prodejně [číslo] [obec], a dále též k odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování spočívající v obdržených tržbách na prodejnách žalobkyně [číslo] [obec], [číslo] [obec] (dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování). V měsících leden až březen roku 2021 vznikl schodek na hodnotách (zásobách) svěřených žalovanému v prodejně [číslo] [obec] v částce 13 394,68 Kč a za stejné období též schodek na hodnotách (finanční hotovosti) svěřených žalovanému v prodejně [číslo] [obec] a [číslo] [obec] v částce 22 819 Kč, přičemž oba tyto schodky žalovaný uznal (škodní protokoly z [datum]). Pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovaným skončil ke dni [datum] dohodou (dohoda o rozvázání pracovního poměru). Výše uvedené schodky žalované uznal co do důvodu a výše a zavázal se je žalobkyni nahradit do 14. 4. 2021 (dohody o náhradě škody ze dne [datum]). 5. Žalovaný tedy byl osobou povinnou k úhradě schodku na jemu svěřených hodnotách. Na těchto hodnotách žalovanému za měsíce leden až březen 2021 vznikl schodek v částce 13 394,68 Kč a v částce 22 819 Kč. Ačkoliv se žalovaný tento schodek zavázal uhradit do 14. 4. 2021, splnil tento svůj závazek pouze co do částky 5 500 Kč na první schodek a co do částky 5 500 Kč též na druhý schodek. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ ZP“). 7. Podle ustanovení § 252 odst. 1 ZP byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. 8. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovanému vznikly schodky na svěřených hodnotách v částce 13 394,68 Kč a v částce 22 819 Kč, přičemž výši těchto schodků žalovaný sám uznal. Povinnost žalovaného k jejich náhradě pak vyplývá v souladu s ustanovením § 252 ZP z platně uzavřených dohod o odpovědnosti za svěřené hodnoty, a to v plné výši dle § 260 ZP. Zavinění žalovaného je pak ze zákona presumováno, přičemž žalovaný neprokázal, ani netvrdil, že by předmětné schodky nezavinil (§ 252 odst. 5 ZP). Svůj dluh navíc žalovaný co do důvodu a výše uznal (§ 2053 o. z.) a zavázal se dluh uhradit do 14. 4. 2021. Protože žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni v dané lhůtě co do žalovaných částek nesplnil (žalovaný neprokázal ani netvrdil, že by se své povinnosti k úhradě dluhu zbavil, nebo že by povinnost jinak zanikla), soud žalobě zcela vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, který žalobkyně řádně vyčíslila (§ 1970 o. z.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 9. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení skládající se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 009 Kč a z náhrady nákladů právního zastoupení v částce 7 563 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“). Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, podání žaloby) po 2 140 Kč, jedním úkonem dle § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) a paušálními náhradami za každý z úkonů po 300 Kč. K tomu dále DPH v částce 1 313 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 572 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).