18 C 73/2023-19 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na Městský soud v Brně dne 14.10.2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 26 216,79 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je vlastníkem a provozovatelem distribuční sítě a současně je distributorem zemního plynu a žalovaná v rozporu se zákonem č. 458/200 Sb. neoprávněně odebírala zemní plyn z distribuční soustavy a žalobci tak způsobil škodu ve výši, která je předmětem této žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez jednání, když ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů a právní zástupce žalobce i žalovaná s tímto postupem soudu za použití výzvy dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze žádosti o ukončení/přerušení distribuce soud zjistil, že dodávka zemního plynu do doběrného místa [adresa žalované] byla dne 22.3.2020, ukončena na základě žádosti obchodníka. 6. Z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu z 29.6.2020 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno, že došlo k ukončení distribuce zemního plynu do odběrného místa [adresa žalované]. Účinek přerušení nastal dne 23.3.2020, přesto, že ukončení dodávky nebylo z důvodu nepřístupnosti měřidla možno provést. Žalované bylo oznámeno, že další distribuce je kvalifikována jako neoprávněná. 7. Z úředního záznamu č. [spisová značka] soud zjistil, že dne 26.1.2022 došlo k demontáži plynoměru. 8. Z daňového dokladu vystaveného dne 7.2.2022 soud zjistil, že žalovaná v období od 27.5.2020 do 26.1.2022 neoprávněně odebírala zemní plyn, aniž by za něj zaplatila cenu stanovenou ceníkem a žalobce jí tedy naúčtoval částku 26 216,79 Kč, která je dluhem za odebrané množství zemního plynu. 9. Žalovaná dluh nezaplatila a byl tedy ze strany žalobce na existenci dlužné částky opakovaně písemně upomínána a byla vyzvána k jeho zaplacení, a to dopisem ze dne 21.3.2022 a 29.7.2022. 10. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů lze tedy shrnout, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná v období od 27.5.2020 do 26.1.2022 odebírala plyn, za který žalobci nic neuhradila. 11. Na základě předložených listinných důkazů a po právním posouzení věci soud uzavřel, že žaloba je důvodná v celém rozsahu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. 12. Dle § 74 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen energetický zákon) při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. 13. Dle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 14. Ke dni 22.3.2020 zanikl právní důvod pro odběr plynu z odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalované], když došlo k ukončení smlouvy o dodávkách plynu. Od té doby žalovaná odebírala plyn bez právního důvodu dle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Za dobu, kdy žalovaná užívala byt, ke kterému bylo zřízeno odběrné místo, je tedy žalovaná povinna nahradit žalobkyni jako distributorovi plynu škodu ve výši odpovídající ceně odebraného plynu za toto období. Splatnost částky nastala ke dni 21.2.2022 dle výzvy k úhradě zaslané žalované. Vzhledem k tomu, že částka nebyla ke dni splatnosti uhrazena je žalovaná od 22.2.2022 v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, a proto je žalovaná povinna uhradit také zákonný úrok z prodlení dle § 1970 téhož zákona. Výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu žalobkyni, která byla ve věci úspěšná. Výše nákladů řízení přestavuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnu advokáta stanovenou dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen„ AT“. Advokát učinil tři úkony spočívající v převzetí a přípravě zastoupení (ů 11 odst. 1 písm. a) AT), sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) AT). Vzhledem k tomu, že jde o věc, kterou podává tentýž žalobce opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, postupoval soud při určení výše odměny dle § 14b AT. Za tři úkony tedy náleží odměna ve výši 900 Kč (3 úkony po 300 Kč) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 AT. Dále advokátovi náleží náhrada hotových výdajů v paušální částce 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, za tři úkony tedy částka 300 Kč. Advokát je plátcem DPH, proto mu náleží také náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč. Celkem tedy náklady řízení představuje částka 2 501 Kč.