19 C 113/2022-83 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky v celkové výši 50.760 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o půjčce [číslo] na základě které bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 28.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, odměnou za administrativní činnost a odměnou za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 20.720 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 840 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradil 11.800 Kč. 2. Žalovaný dále dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] na základě které bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 23.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, odměnou za administrativní činnost a odměnou za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 17.020 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 690 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradil 26.180 Kč. 3. S účinností ke dni [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalované se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 6. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu bylo v hotovosti poskytnuto 28.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3.920 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výš 5.600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 11.200 Kč, tj. celkem 20.720 Kč, v 58 týdenních splátkách ve výši 840 Kč. 7. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o půjčce byla dne [datum] vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že žije v nájmu a je zaměstnán jako tatér. Měsíční příjem žalovaného v době žádosti o půjčku činil 24.800 Kč. Výdaje žalovaného měly představovat 13.160 Kč, z toho 4.000 Kč na nájem, 4.000 Kč na výdaje domácnosti, 240 Kč na další splátky dluhů 4 560 a ostatní výdaje ve výši 600 Kč. Z karty vyplývá, že totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu, údaje uvedené žalovaným byly právním předchůdcem ověřeny předložením nájemní smlouvy a výplatními páskami. 8. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu bylo v hotovosti poskytnuto 23.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3.220 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výš 4.600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 9.200 Kč, tj. celkem 17.020 Kč, v 58 týdenních splátkách ve výši 690 Kč. 9. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o půjčce byla dne [datum] vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že žije v nájmu a je zaměstnán jako tatér. Měsíční příjem žalovaného v době žádosti o půjčku činil 30.000 Kč a další příjmy ve výši 6 000 Kč. Výdaje žalovaného měly představovat 13.800 Kč, z toho 5.000 Kč na nájem, 5.000 Kč na výdaje domácnosti, 1.800 Kč na další splátky dluhů a ostatní výdaje ve výši 2000 Kč. Z karty vyplývá, že totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu, údaje uvedené žalovaným byly právním předchůdcem ověřeny předložením nájemní smlouvy a výplatními páskami. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky postoupeny na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována dopisem ze dne [datum]. 11. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k úhradě dluhu ve lhůtě do [datum]. Upomínka byla odeslána dne [datum]. 12. Podle § 3 odst. písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“) se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 13. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy. 16. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 17. Z doložených zákaznických karet vyplývá, že informace o příjmech a výdajích žalovaného byly ověřovány pouze z jeho občanského průkazu a z jeho pracovní smlouvy. Tvrzení o výdajích žalovaný nijak nedoložil. Výdajovou stránkou žalovaného se právní předchůdkyně žalobkyně vůbec při zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet nezabývala a svá tvrzení o výdajích žalovaný nijak nedoložil. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s příjmy a výdaji žalovaného. I přesto byly zápůjčky žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dle soudu zjevně nepostupovala při zkoumání schopností žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně poměry žalovaného do hodnocení klienta sepsala pouze formálně, aniž by se zabývala prověřením konkrétních výdajů žalovaného a tyto položky pak v jejich souhrnu srovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaný natolik solventní, aby si mohl dovolit smlouvu o zápůjčce uzavřít a předpokládané splátky platit. Schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména pak výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Přitom právě výdajovou stránku žadatele o zápůjčku má právní předchůdkyně žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohla srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis jeho příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je jeho reálná schopnost zvažovanou zápůjčku řádně a bez problémů splácet. 18. Právní předchůdce žalobkyně tedy nepostupoval při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“. 19. Žalobkyně nedostála své zákonem stanovené povinnosti, když poskytla žalovanému půjčky rozporu s § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu §