19 C 136/2022-70 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 5. 2022, doplněnou o podání ze dne 23. 9. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 131.159,64 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byly v minulosti uzavřeny dvě úvěrové smlouvy. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 110.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.508 Kč měsíčně. Úvěr byl úročen od [datum] a roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,62 % p.a. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku ve výši 39.220 Kč. Tato uhrazená částka byla částečně započítána na úrok, jistinu a poplatky, tak jak je uvedeno ve splátkovém kalendáři. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zespaltnila. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 103.548,67 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvních pokut ve výši 1.700 Kč a příslušenství. 2. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 28.234 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 809 Kč měsíčně. Úvěr byl úročen od [datum] a roční úroková sazba byla sjednána ve výši 24,27 % p.a. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku ve výši 19.298 Kč. Tato uhrazená částka byla částečně započítána na úrok, jistinu a poplatky, tak jak je uvedeno ve splátkovém kalendáři. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 23.220,97 Kč, poplatků za pojištění ve výši 330 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvních pokut ve výši 1.700 Kč a příslušenství. 3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. K nařízenému soudnímu jednání dne [datum] zaslala žalovaná omluvu z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti a výslovně požádala, aby soudní jednání proběhlo v její nepřítomnosti. Zároveň žalovaná požádala o splátkový kalendář, vzhledem k tomu, že je vedena na úřadu práce a je samoživitelkou. K omluvě doložila lékařské zprávy. 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že na základě této úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 28.234 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 809 Kč vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. Roční úroková sazba činila 24,27 % ročně. Žalovaná v úvěrové smlouvě uvedla jako rodinný stav – druh/družka a dále, že má vyživovací povinnost vůči 1 dítěti. Čistý měsíční příjem žalované činil 17.000 Kč, další příjem člena domácnosti činil 18.000 Kč. 6. Ze smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] dne [datum] soud zjistil, že na základě této úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 110.000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.508 Kč vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. Roční úroková sazba činila 22,62 % ročně. Žalovaná v úvěrové smlouvě uvedla, že je svobodná a má vyživovací povinnost vůči 1 dítěti. Čistý měsíční příjem žalovaného činil 10.000 Kč, další příjem člena domácnosti činil 35.000 Kč. 7. Z úvěrové karty k úvěru č. [číslo] soud zjistil, že ke dni žádosti o poskytnutí úvěru byla žalovaná svobodná, bydlela v podnájmu a měla 1 dítě. Příjem žalované byl tvořen mzdou ve výši 10.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činil 35.000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že nehradí jiné splátky, kromě splátek žalobce ve výši 809 Kč. Žalovaná neměla žádný záznam v registru NRKI a SOLUS. Pracovní poměr žalované nebyl ověřen. 8. Z úvěrové karty k úvěru č. [číslo] soud zjistil, že ke dni žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná žila jako družka, druh bydlení nebyl uvedena měla 1 dítě. Příjem žalované byl tvořen mzdou ve výši 17.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činil 18.000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že nehradí jiné splátky, kromě splátek žalobce ve výši 809 Kč. Žalovaná neměla žádný záznam v registru NRKI a [příjmení]. Pracovní poměr žalované nebyl ověřen. 9. Z úvěrových zpráv se podávají jednotlivé splátky hrazené ze strany žalované, totéž se podává z výpisu čerpání, z plátek a úhrad. 10. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že z důvodu prodlení žalované s úhradou pravidelných splátek žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 14 dnů od sepsání výzvy; výzva byla dle poštovního podacího archu odeslána dne [datum]. 11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanou opětovně vyzvala k úhradě dluhu, výzva byla dle poštovního podacího archu odeslána dne [datum]. 12. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 13. Soud na shora uvedený skutkový stav aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 2395 OZ se úvěrující zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní prostředky a oproti tomu stojí závazek úvěrovaného mu tyto prostředky vrátit s úrokem. S přihlédnutím k vymezení práv a povinností obou účastníků v předložených dokladech dospěl soud k závěru, že o takový vztah se jedná i v projednávané věci, když měla vzniknout smlouva o úvěru. K tomu, aby smlouva byla uzavřena platně, musí kromě obecných náležitostí specifikovaných shora dojít i k dodržení právní úpravy dotýkající se vztahů ke spotřebiteli v podobě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). Stejně jako v předchozí právní úpravě je v ustanovení § 86 odst. 1 zákona zakotvena povinnost poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost úvěrovaného„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“. K tomu mělo dojít při posouzení příjmů a výdajů v intencích odstavce 2 ustanovení. Podle § 87 odst. 1 zákona„ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.“ O takový případ se pak jedná i v projednávané věci. 14. Z citovaných ustanovení je zřejmé, že je nezbytné zkoumat příjmovou složku – existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání a výši mzdy. Při uzavírání smlouvy o úvěru žalovaná sdělila žalobkyni výši svých pravidelných měsíčních příjmů. Z předložených listin nevyplývá, že žalobkyně ověřovala příjem žalované, ze smlouvy ani z úvěrové karty žádným způsobem neplyne, že by žalobkyně ověřovala nebo s odbornou péčí blíže zkoumala informace týkající se dalšího příjmu domácnosti, žalobkyně nevyžádala na žalované jakékoliv dokumenty (pracovní smlouvu, výplatní pásky, výpisy z účtů či jiné dokumenty), které by osvědčovaly, že žalovaná (resp. jiný člen domácnosti) má příjem v tvrzené výši 18.000 Kč, resp. 35.000 Kč měsíčně. 15. Přihlédnout je potřeba zejména k tomu, že žalobkyně žádným způsobem nezkoumala výši pravidelných měsíčních výdajů žalované, nezkoumala a neověřovala výdaje určené na bydlení, osobní potřeby apod. Výdaje žalované byly stanoveny pouze odhadem pomocí statistického modelu. Povinnost žalobkyně ověřovat s řádnou péčí výdajovou stránku žalované však nelze nahrazovat obecným statistickým modelem, neboť tento není schopen určit skutečné měsíční výdaje dané osoby (žalovaného). 16. Jakkoli se třeba vycházet z údajů spotřebitele, je nutné tyto údaje rovněž prověřit alespoň určitým způsobem potvrzujícím jejich správnost, zákon hovoří o nutnosti mít k dispozici údaje spolehlivé. To učiněno nebylo, když se žalobce spokojil pouze s tvrzeními bez dokladů. 17. Na podkladě skutkového stavu zjištěného na základě účastníky předložených listinných důkazů a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že s ohledem na příslušná shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je třeba posoudit plnění, které bylo ze strany právního předchůdce žalobce poskytnuto žalované dle pravidel o bezdůvodném obohacení, když zákonem stanovenou neplatnost právního jednání, jako důsledek porušení uvedené povinnosti věřitele, je v návaznosti na ustanovení § 588 občanského zákoníku třeba považovat za neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinností poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současn