19 C 152/2022-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 24.560 Kč s příslušenstvím představující pojistné plnění poskytnuté ze strany žalobkyně poškozenému. Jelikož za vzniklou újmu byl odpovědný žalovaný, nárokuje žalobkyně náhradu dané částky, kterou v důsledku pojistné události vyplatila. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobkyně vyjádřila souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: V důsledku pojistné události ze dne [datum] došlo z titulu pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] jež byla uzavřena mezi žalobkyní a majitelem pojištěného automobilu, ke vzniku škody v částce 24.560 Kč, jak vyplývá z detailu relace o dopravní nehodě a přiložené fotodokumentace z dopravní nehody. Z faktury [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že částka vynaložená na opravu škody (opravu automobilu) činila 19.588 Kč, což rovněž plyne z přiložených posudků kalkulace opravy [číslo] Smlouvou o nájmu náhradního vozidla ze dne [datum] bylo prokázáno, že poškozenému bylo z důvodu dojezdu do zaměstnání vypůjčeno náhradní vozidlo [anonymizováno] [registrační značka]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] byla vyčíslena částka půjčovného [značka automobilu] [anonymizováno] ve výši 4.972 Kč, což rovněž plyne z výpočtu půjčovného ohledně [registrační značka] [anonymizováno]. Z potvrzení o výplatě pojistného plnění ze dne [datum] a [datum] vyplývá, že pojistné plnění ve výši 19.588 Kč bylo vyplaceno majiteli poškozeného vozidla ([jméno] [anonymizováno]). Z dalšího potvrzení o výplatě ze dne [datum] je zřejmé, že majiteli poškozeného vozidla byla rovněž vyplacena částka 4.972 Kč představující úhradu nákladů spojených se zapůjčením náhradního vozidla. Z detailu relace o dopravní nehodě, přiložené fotodokumentace z dopravní nehody a [anonymizováno] [stát. instituce] ze dne [datum] je zřejmé, že za vzniklou újmu je plně odpovědný žalovaný, který se toho dne dopustil přestupku dle zákona o silničním provozu. Z přiložené relace a výpočtu pojistného plnění rovněž vyplývá, že žalovaný opustil místo dopravní nehody, čímž znemožnil šetření příčiny dopravní nehody. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě částky 24.560 Kč, když v důsledku škodné události, kterou žalovaný řádně neohlásil, vzniklo žalobkyni právo na náhradu pojistného, které za něj hradila. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně vůči žalovanému podruhé uplatnila právo na náhradu vyplaceného pojistného plnění s poučením o možnosti řešení náhrady škody soudní cestou. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby, podanou k přepravě téhož dne, jak je zřejmé z podacího archu zásilky. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. 7. Podle § 10 písm. c) a e) zákona č. 168/1999 Sb., pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody a také, pokud bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3. 8. Právním posouzením soud dospěl závěru, že mezi žalobkyní a majitelem vozidla, jenž řídil žalovaný, byla ve smyslu § 2758 o. z. uzavřena pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, podle které se žalobkyně zavázala v případě pojistné události vyplatit poškozenému pojistné plnění. Co se týče relace o dopravní nehodě, soud má za to, že se jedná o veřejnou listinu ve smyslu § 134 o. s. ř., u které platí domněnka pravdivosti obsahu této listiny, není-li prokázán opak. Z relace o dopravní nehodě tak bylo prokázáno, že žalovaný vozidlo v době nehody řídil a způsobil dopravní nehodu, zároveň nebyl v době nehody vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaný současně opustil místo dopravní nehody, čímž znemožnil šetření příčiny dopravní nehody. Žalobkyně pak listinnými důkazy prokázala, že nahradila poškozenému ([jméno] [anonymizováno]) způsobenou škodu v částce 24.560 Kč. Jelikož žalovaný coby viník dopravní nehody, která zakládá předmětnou pojistnou událost, nesplnil povinnost vyplývající z § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, vzniklo žalobkyni v souladu s § 10 odst. 1 písm. c) a e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, právo na náhradu pojistného plnění, které žalobkyně v důsledku nastalé pojistné události vyplatila. Povinnost uhradit částku 24.560 Kč tak má žalovaný vůči žalobkyni. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, náleží žalobkyni taktéž úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.435 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 983 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24.560 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).