19 C 300/2022-27 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky (nepovoleného debetu) s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] – kreditní karty, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], na základě které byl žalované zřízen tzv. kartový účet ke kreditní kartě. Na tomto účtu se žalovaná dostala do nepovoleného debetního zůstatku, přičemž celková částka nepovoleného debetu činila 22.059,46 Kč. Žalovaná pohledávka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru v částce 22.059,46 Kč, úroků v kapitalizované výši 2.279,81 Kč, kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1.167,03 Kč, dále ze smluvních a zákonných úroků do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, byl žalované zřízen účet ke kreditní kartě č. [bankovní účet]. Součástí shora uvedené smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobce. Dle smlouvy byl žalované zřízen úvěrový limit na účtu ve výši 20.000 Kč při úrokové sazbě v pevné částce, jež byla sjednána v závislosti na výši čerpaného a nesplaceného úvěru (jistiny) ke dni splatnosti. Ke dni uzavření smlouvy činila výše úroku 10 Kč za každých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru. Žalovaná byla dle smlouvy rovněž povinna platit žalobci poplatek za správu a vedení účtu ve výši 50 Kč, dle platného ceníku poplatků. Dle smluvního ujednání byla žalovaná povinna poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně a včas splácet. Z doložených výpisů z kartového účtu vyplývá, že žalované vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, jež činil ke dni [datum] částku ve výši 22.059,46 Kč, úroky a úroky z prodlení dosahovaly částky 1.276,56 Kč. Dne [datum] byla ze strany žalobkyně žalované adresována výzva s tím, že žalované byla stanovena dodatečná lhůta k úhradě dluhu. Současně bylo žalované oznámeno, že dne [datum] byla pohledávka z kartového účtu převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, když z její strany nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání. Dne [datum] byla žalované odeslána výzva k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne [datum]. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto věřitel uzavřela s žalovanou coby spotřebitelem smlouvu o úvěru ke kreditní kartě ve smyslu § 2395 o. z., kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky formou úvěrového limitu ve výši 20.000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni dle sjednaných podmínek a zaplatit sjednané úroky a poplatky. Žalobkyně svou povinnost splnila, když žalované sjednaný úvěrový rámec poskytla a ta jej mohla čerpat. Žalovaná však svých smluvních povinností nedostála, když porušila sjednanou povinnost řádně a včas splácet stanovený úvěrový limit, čímž vznikl žalobkyni nárok na zaplacení dluhu – nepovoleného debetního zůstatku, který ke dni [datum] dosahoval částky ve výši 22.059,46 Kč. Dle smluvních podmínek má žalobkyně rovněž nárok na sjednané smluvní úroky, které ke dni [datum] dosahovaly dlužné částky 2.279,81 Kč. Žalobkyně je s ohledem na prodlení žalované oprávněna požadovat rovněž zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, stanovené dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v kapitalizované částce 1.167,03 Kč za období nepovoleného přečerpání do předžalobní výzvy ([datum]), dále v zákonné sazbě 8,25 % p.a. z jistiny za období od [datum] do zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.335 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 883 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22.059,46 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).