ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2023:19.C.71.2023.1 Datum: 2023-07-19 Předmět: zaplacení 54 304,54 Kč s příslušenstvím - úvěr Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 54 304,54 Kč s příslušenstvím - úvěr (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177)
1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky ve výši 54.304,54 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy ze dne [datum]. Na žádost žalovaného právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 70.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě, žalovaný se zavázal úvěr vrátit formou pravidelných měsíčních splátek po 1.331 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Jelikož žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil, právní předchůdce žalobce úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Zbývající dlužná částka jistiny dosahovala 54.304,54 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobce. Vedle jistiny žalobce nárokuje zákonné úroky z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Dne [datum] byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], uzavřena smlouva o úvěru, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr v částce 80.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách počínaje od [datum]. Výše měsíční splátky činila 1.331 Kč a byla splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úvěr byl úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 14,32 % ročně. Pro případ prodlení s úhradou splátek si účastníci v čl. VIII. bod 8.2 smlouvy o úvěru ujednali právo předchůdce žalobce prohlásit celý úvěr za splatný. Úvěr ve výši 80.000 Kč byl ze strany žalovaného čerpán jednorázově dne [datum] na úvěrový účet žalovaného č. [bankovní účet], jak vyplývá z doloženého přehledu čerpání na úvěrovém účtu a potvrzení realizované úhrady. Jelikož žalovaný nehradil na úvěr řádně a včas, zaslal věřitel žalovanému dopisem ze dne [datum] výzvu k úhradě celkové dlužné částky nejpozději do [datum] s upozorněním, že v opačném případě bude úvěr prohlášen za okamžitě splatný. Jelikož žalovaný dlužnou částku ani nadále neuhradil, právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Na úvěru tak zůstala dle uvedeného dlužná částka jistiny ve výši 54.304,54 Kč. Pohledávka za žalovaným byla nejprve smlouvou ze dne [datum] postoupena na [právnická osoba] S.a.r.l, následně byla pohledávka postoupena na žalobce smlouvou ze dne [datum], tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky upomínkou ze dne [datum], avšak žalovaný do dnešního dne na dlužné částce ničeho dalšího na svůj dluh neuhradil.
5. V souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud věc posoudil podle právních předpisů platných v době uzavření úvěrové smlouvy.
6. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.
8. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 obchodního zákoníku. Z tohoto obchodního závazkového vztahu (§ 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku) vyplývala žalobci povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému povinnost úvěr spolu se smluvními úroky z úvěru a poplatky splácet dle sjednaných podmínek, v konkrétním případě měl žalovaný věřiteli vrátit celkovou částku v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 1.331 Kč s tím, že poslední splátka činila 1.248 Kč. Žalobce své povinnosti splnil, když žalovanému sjednaný úvěr ve výši 70.000 Kč poskytl, jak vyplývá z dokladu o čerpání částky. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, když porušil smluvní podmínky řádného splácení úvěru. Smlouva zanikla prohlášením úvěru za okamžitě splatný dne [datum], jak soud zjistil z doložené poslední výzvy před zesplatněním ze dne [datum]. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobci nesplacenou částku jistiny úvěru ve výši 54.304,54 Kč, dále zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Složení a výši dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval. S ohledem na uvedené skutečnosti tak soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 15.241 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.173 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54.304,54 Kč sestávající
z částky 3.300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 300 Kč dle
§ 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 2.268 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.