20 C 110/2023-41 — Městský soud v Brně

Návrhem došlým soudu 20. 4. 2023 se žalobce po žalované domáhal zaplacení pohledávky z neuhrazeného úvěru, který byl uzavřen mezi žalobcem a žalovanou dne 25. 6. 2018 na částku 26 000 Kč, kdy žalovaná uhradila pouze 71 808 Kč. Žalovaná se k návrhu vyjádřila, že s návrhem nesouhlasí. Soud zjistil následující skutkový stav: mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, a to smlouva ze dne 25. 6. 2018 na částku 26 000 Kč, na tuto půjčku zaplatila 71 808 Kč (vyčíslení pohledávky) (důkaz smlouvou [číslo] obchodní podmínky). Žalované byla částka 26 000 Kč vyplacena dne 28. 6. 2018 (doklad o vyplacení). Dne 6. 2. 2023 byl žalované úvěr zesplatněn (oznámení o zesplatnění). Právní zástupce vyzval žalovanou k plnění předžalobní výzvou (předžalobní výzva). Žalobce doložil zkoumání úvěruschopnosti pouze formulářem příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelském úvěru. Na tomto formuláři je uvedeno, že žalovaná měla mít dne 20. 6. 2018 příjmy 40 000 Kč měsíčně, výdaje 12 000 Kč, měla žít v nájmu. Tyto údaje však nijak nebyly doloženy a žalobce se tedy při ověření úvěruschopnosti spolehl čistě na tvrzení žalované (formulář). Žalobce navrhoval důkazy k prokázání zkoumání úvěrushopnosti, avšak žádné již nedoložil. Poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. nebylo žalobci dáno, jelikož absentoval na jednání dne 14. 11. 2023 Podle § 86 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel posoudí úvěryschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně a dostatečně úvěruschopnost spotřebitele podle shora citovaného zákonného ustanovení, spokojil se pouze s doloženým prohlášením žalované o příjmech, neověřil si však žádné deklarované příjmy ani výdaje žalované, kdy tyto výdaje se mimo jiné jeví soudu jako nepřiměřeně nízké, neodpovídající reálným potřebám (nájemné bydlení). Jestliže žalobce dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalované, pak je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. neplatná. Žalovaná by byla povinna vrátit žalobci pouze neuhrazenou jistinu. Žalovaná však uhradila mnohem více, než byla poskytnutá jistina, a proto soud žalobu zcela zamítl. Úspěšná žalovaná by měla právo podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, vzhledem k tomu, že v řízení žádné náklady jí nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.