234 C 31/2021-112 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 28. 12. 2021, doplněnou podáním ze dne 9. 3. 2022 a 26. 1. 2023, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 111 652 Kč. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 27. 3. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s ujednaným úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 83,85 % ročně vrátit formou 60 pravidelných měsíčních splátek po 3 826 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalobce proto dne 23. 9. 2018 úvěr zesplatnil. Do zesplatnění úvěru uhradil žalovaný 15 splátek po 3 826 Kč, po zesplatnění žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení aktuální dlužné jistiny úvěru ve výši 76 254,20 Kč (dlužná jistina 66 008,03 Kč a úrok přirostlý k jistině ve výši 10 246,17 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy o úvěru ve výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % ročně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradu ode dne 25. 9. 2018 do data vyhotovení žaloby (tj. do dne 28. 12. 2021) v kapitalizované výši 34 002 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru od 25. 9. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 25. 9. 2018 dosáhne částky 275 472 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu 6. 7. 2022. Uvedl, že nárok žalobce neuznává ani z části. Za nespornou označil skutečnost, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, s odstupem času ale nedokáže potvrdit nebo vyvrátit vyplacení jistiny úvěru. Žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, z tvrzení žalobce není zřejmé zda a případně jaké doklady za účelem posouzení úvěruschopnosti žalobce na žalovaném žádal. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení celého žalobního nároku, když k zesplatnění úvěru mělo dojít dne 23. 9. 2018, žaloba však byla podána dne 28. 12. 2021. U Krajského soud v Brně bylo pod sp.zn. [anonymizována tři slova] [číslo] vedeno insolvenční řízení žalovaného, toto však nemohlo mít vliv na stavění promlčecí doby podle § 173 odst. 4 insolvenčního zákona, protože žalobce svou pohledávku za žalovaným do insolvenčního řízení nepřihlásil. 3. Žalobce dále doplnil, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, a to na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. K námitce promlčení žalobního nároku uvedl, že obecná promlčecí lhůta trvá tři roky a v daném případě je nutné ji počítat ode dne 23. 9. 2018, tj. od zesplatnění úvěru. Promlčecí lhůta běžela do 17. 12. 2018, kdy byla zveřejněna vyhláška oznamující zahájení insolvenčního řízení žalovaného; tímto dnem došlo k stavění běhu promlčecí lhůty. Dne16. 11. 2020 byl zjištěn úpadek žalovaného. Podle § 109 odst. 3 insolvenčního zákona pak účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení zanikají uplynutím lhůty stanovené k podání přihlášky, tj. ve lhůtě dvou měsíců od rozhodnutí o úpadku, tedy do 16. 1. 2021, kdy došlo k pokračování běhu promlčecí lhůty. Jelikož žaloba byla podána dne 28. 12. 2021, k uplynutí 3 leté promlčecí doby nedošlo. 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Z předsmluvního formuláře ze dne 27. 3. 2017, prohlášení klientů a návrhu na uzavření smlouvy ze dne 27. 3. 2017 soud zjistil, že žalovaný požádal žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 83,85 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 3 826 Kč splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce dle splátkového kalendáře. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 229 560 Kč. V bodu 6.1 smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části ve výši 499 Kč, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dní (max. činil souhrn smluvních pokut 2 999 Kč za kalendářní rok). V bodu 6.2 smlouvy o úvěru byla sjednána náhrada nákladů účelně vynaložených nákladů, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného delším než 15 dní u jednotlivé splátky ve výši 200 Kč. Dle bodu 6.3 písm. b) smlouvy o úvěru mělo dojít k zesplatnění celého úvěru vč. příslušenství úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dní. Dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodu 6.5 smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění až do úplného zaplacení. 6. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný dne 27. 3. 2017 uvedl příjem ve výši 20 684 Kč a výdaje na bydlení ve výši 1 900 Kč. Životní minimum bylo stanoveno částkou 3 410 Kč. Celkové příjmy žalovaného činily 20 684 Kč, celkové výdaje činily 5 510 Kč s připočtením rezervy ve výši 1 000 Kč; volné zdroje tedy činily 14 174 Kč. Z výdajů pak výdaj na bydlení měl činit 1900 Kč s tím, že na samotném formuláři je dopsána poznámka„ inkaso nedoloženo“. Z hodnocení se dále podává, že žalovaný byl v době žádosti ženatý, nebyl zaměstnaný, příjem byl vyplácen Českou správou sociálního zabezpečení, měl vysokoškolské vzdělání a vlastnil nemovitost, ve které bydlel. 7. Z kopie občanského průkazu se podává, že žalobce před uzavření smlouvy o úvěru ověřil totožnost žalovaného. 8. Z výpisu ze záznamů z registru SOLUS nebyly zjištěny žádné relevantní údaje. 9. Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že žalovaný byl zařazen do nejvyššího segmentu klientů, u kterých je dáno nízké riziko nesplácení. 10. Z oznámení [obec] správy sociální zabezpečení ze dne 28. 12. 2016 soud zjistil, že žalovaný od ledna 2017 pobíral starobní důchod ve výši 20 684 Kč. 11. Z dokladu o vyplacení úvěru se podává, že dne 29. 3. 2017 žalobce převedl na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 70 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 12. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalobce dne 30. 3. 2017 akceptoval návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 27. 3. 2017, čímž došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Přílohou oznámení byl splátkový kalendář. 13. Z kopie doručenky (dodejky) bylo zjištěno, že oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému doručeno proti jeho podpisu dne 31. 3. 2017. 14. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný na dluh uhradil 15 splátek po 3 826 Kč, tj. částku v celkové výši 57 390 Kč; poslední splátka ve výši 3 826 Kč byla žalovaným uhrazena dne 19. 6. 2018. 15. Z výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalobce dne 20. 8. 2018 upozornil žalovaného na možnost zesplatnění úvěru pro případ, že žalovaný neuhradí dlužné splátky za červenec a srpen 2018. 16. Z výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalobce dne 20. 9. 2018 upozornil žalovaného na možnost zesplatnění úvěru pro případ, že žalovaný neuhradí dlužné splátky za červenec, srpen a září 2018. 17. Z oznámení o zesplatnění dluhu ze dne 23. 9. 2018 se podává, že žalobce ke dni 23. 9. 2018 celý úvěr zesplatnil, neboť žalovaný ani přes opakované výzvy nehradil předepsané splátky. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě celého zbylého dluhu do 10 dnů od odeslání oznámení. 18. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce dne 6. 12. 2021 upozornil žalovaného na výši dluhu 77 652 Kč a vyzval jej k jeho úhradě do 15 dnů od data odeslání výzvy. 19. Z kopie podacího archu soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 6. 12. 2021. 20. Z historie transakcí se podává, že žalovaný je majitelem běžného účtu vedeného u [právnická osoba], pod č. [bankovní účet]. 21. Z exekučního příkazu ze dne 25. 7. 2019, č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] rozhodl o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného (žalovaný) k vymožení pohledávky oprávněného z titulu rozhodčího nálezu JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 11. 11. 2018, č.j. [spisová značka]. 22. Z oznámení [obec] správy sociální zabezpečení ze dne 27. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný od ledna 2022 pobíral starobní důchod ve výši 20 615 Kč. 23. Z kopie poštovních poukázek za měsíc leden, únor a březen 2022 bylo zjištěno, že žalovaný hradil nájem ve výši 12 500 Kč měsíčně a splátky ve výši 500 Kč a 2 000 Kč měsíčně. 24. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek soud nezjistil žádné pro věc rozhodující skutečnosti. Znalec se vyjádřil toliko k obecné problematice úročení pohledávek, problematika konkrétní projednávané věci zde však není zohledněna. 25. Soud zhodnotil provedené listinné důk