237 C 16/2022-39 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 6. 2022 po žalované domáhala zaplacení částky 7 965 Kč s příslušenstvím představující dlužný nedoplatek za nájemné za nebytové prostory v budově [adresa] v [obec] [část obce] postavené na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Brno za měsíc květen 2020 a paušální úhradu za služby s tímto nájmem dodávanými za měsíc březen 2020, částky 10 676 Kč s příslušenstvím představující dlužný nedoplatek za paušální úhradu za služby s tímto nájmem dodávanými za měsíc duben 2020 a částky 10 665 Kč s příslušenstvím představující dlužný nedoplatek za služby s tímto nájmem dodávanými za měsíc květen 2020, vše dle smlouvy [číslo] ze dne 21. 12. 2017. Dle § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Dle § 153a odst. 4 OSŘ jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Dle § 114b odst. 1, 5 OSŘ vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Protože se žalovaná k žalobě, která jí byla ve smyslu § 114b odst. 4 OSŘ doručena dne 16. 12. 2022, nevyjádřila, přestože k tomu byla ve smyslu výše citovaného ustanovení vyzvána a poučena o následcích nevyjádření se nebo nesdělení důvodu, který by jí ve vyjádření bránil, ve věci lze schválit smír, má soud za to, že žalovaná nárok žalobkyně uplatněný žalobou uznává v celém rozsahu. Z tohoto důvodu soud žalované uložil povinnost dlužnou částku s požadovaným příslušenstvím žalobkyni uhradit ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 6 900 Kč za tři úkony právní služby po 2 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 1 466 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 1 638 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit činí 10 904 Kč. Je tak povinna učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 3 OSŘ odůvodnění tohoto rozsudku obsahuje pouze předmět řízení a stručně vyložení důvodů, pro které soud rozhodl rozsudkem pro uznání.