30 C 57/2023-59 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalovaným 1 a 2 společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku celkem 23 319 Kč a zákonných úroků z prodlení za dobu od 29. 12. 2020 do zaplacení. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že žalovaný 2 způsobil motorovým vozidlem Peugeot, [registrační značka] ve vlastnictví žalovaného [číslo] dopravní nehodu. Žalovaní neměli v době způsobení nehody sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění“). Žalovaní se ve věci nevyjádřili. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze záznamu o dopravní nehodě a potvrzení Policie ČR soud zjistil, že dne 26. 7. 2020 došlo k dopravní nehodě, kterou způsobil žalovaný č. 2 vozidlem Peugeot, [registrační značka] (dále jen„ škodící vozidlo“), jehož je vlastníkem a provozovatelem je žalovaný č. 1. Žalovaný č. 2 narazil škodícím vozidlem do levého boku vozidla značky Ford, [registrační značka]. Z fotografií vozidla značky Ford, [registrační značka] a zápisu o prohlídce soud zjistil, že dopravní nehoda měla za následek deformaci předního nárazníku, levé mlhovky, chladičové stěny, obalu řídící jednotky, předního spoileru, levého světlometu, levého blatníku, levé směrovky, levých dveří, poškození levého zpětného zrcátka a rýhy na levém disku. Z faktury [právnická osoba] a posudku/kalkulace č. 2020 [číslo] soud zjistil, že oprava poškozeného auta stála 53 138 Kč. Ze smlouvy o nájmu náhradního vozidla ze dne 31. 7. 2020 a přebíracích protokolů soud zjistil, že poškozený majitel vozidla značky Ford, [registrační značka] si najal náhradní vozidlo po dobu opravy od 31. 7. 2020 do 31. 8. 2020. Z faktury ze dne 1. 9. 2020 soud zjistil, že cena za pronájem vozidla činila částku 32 912 Kč. Z výpisu pojištění vozidla soud zjistil, že škodící vozidlo nebylo dne 26. 7. 2020 pojištěno podle zákona o pojištění. Z detailů transakcí bylo zjištěno, že Česká kancelář pojistitelů vyplatila částku 53 138 Kč [právnická osoba] s. r. o. za opravu vozidla, částku 14 399 Kč [právnická osoba] s. r. o. za pronájem vozidla a částku 2 420 Kč společnosti [právnická osoba], která podle prohlášení o výši odměny za likvidaci škodních událostí ze dne 17. 1. 2017 požadovala odměnu za zpracování škodních událostí dle § 24 odst. 2 zákona o pojištění. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že Česká kancelář pojistitelů uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s předchůdcem žalobce [právnická osoba], který byl usnesením Městského soudu v Brně ze dne 18. 11. 2022, č. j. EPR 219974/2022-16, nahrazen v řízení žalobcem. Postoupení bylo žalovaným oznámeno přípisem ze dne 18. 12. 2020, žalovaní byly současně vyzváni k uhrazení předmětu řízení a byla jim poskytnuta lhůta do 28. 12. 2020. Z předžalobních výzev ze dne 15. 9. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalované před podáním žaloby k uhrazení předmětu řízení. Žalobou uplatněný nárok má proti žalovanému č. 1 oporu v § 24 odst. 2 písm. b) a odst. 9 zákona o pojištění, z kterých vyplývá aktivní věcná legitimace žalobce. Podle těchto ustanovení totiž platí, že žalobce poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění, a že výplatou plnění z garančního fondu vzniká žalobci nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) zákona o pojištění včetně nákladů na jinou osobu pověřenou žalobcem vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč (§ 24 odst. 9 věta první zákona o pojištění). Výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři (žalobci) nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný č. 1 jako provozovatel vozidla odpovídá za vzniklou škodu podle § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), a žalovaný č. 2 jako řidič škodícího vozidla dle § 2910 o. z., jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Automobil, jímž žalovaný č. 2 způsobil škodu, nebyl pojištěn ve smyslu citovaného zákona (tzv. povinné ručení) žalovaným č. 1. Proto došlo po právu k plnění České kanceláře pojistitelů za žalovaného z tzv. garančního fondu v celkové výši 69 957 Kč. Pohledávka za žalovanými byla postoupena na žalobce podle § 1879 o. z. V důsledku tohoto řetězce právních skutečností přešlo na žalobce právo na náhradu toho, co bylo z garančního fondu vyplaceno, a to v rozsahu 1/3 podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění. Soud žalobě tedy co do jistiny 23 319 Kč vyhověl. Co se týče požadavku na zákonný úrok z prodlení, tak žalovaní byli přípisy vyzvání k zaplacení do 28. 12. 2020. Vzhledem k tomu, že se žalovaní nezaplacením dané částky dostali do prodlení s placením peněžitého dluhu, je za příslušenství považován v souladu s § 1970 o.z. úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a toho času (v první den prodlení) činila 8,25 % ročně. Prodlení žalovaných se zaplacením nastalo dnem 29. 12. 2020, tudíž nárok žalobce na zaplacení příslušenství je v tomto rozsahu oprávněný. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 933 Kč, dále v odměně za zastupování advokátem za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba a odvolání ze dne 30. 9. 2022) po 2 060 Kč ve smyslu § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce za 4 úkony právní služby po 300 Kč, (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a částky 1 982,40 Kč odpovídající 21% DPH, celkem tedy soud zavázal žalované k náhradě nákladů řízení ve výši 12 355,40 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění podle § 149 odst. 1 o. s. ř.