31 C 72/2023-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou z 13. 10. 2022 domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost úhrady 13 267,74 Kč. K uplatněnému nároku uvedl, že s žalovaným uzavřel účastnickou smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Žalobce se na základě označených smluv zavázal žalovanému poskytovat veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal mu za tyto služby platit vyúčtovanou cenu. Žalovaný své povinnosti vyplývající z označených smluv porušil, žalovaná částka se skládá z částky vyúčtované vyúčtováním [číslo] za pronájem zařízení ve výši 50 Kč, vyúčtováním [číslo] za splátku zařízení ve výši 900 Kč, vyúčtováním [číslo] za pronájem zařízení ve výši 50 Kč, vyúčtováním [číslo] za splátku zařízení ve výši 900 Kč, vyúčtováním [číslo] za pronájem zařízení ve výši 33.87 Kč, vyúčtováním [číslo] za splátku zařízení ve výši 7200 Kč a vyúčtováním [číslo] za smluvní pokutu ve výši 4000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o. s. ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání. 4. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 2. 1. 2019 uzavřeli účastníci Účastnickou smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací č. [číslo] dne 15. 2. 2019 smlouvu [číslo] dne 25. 2. 2019 smlouvu [číslo] dne 16. 4. 2020 smlouvu [číslo]. Na základě těchto smluv se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby, součástí smluv byly obchodní podmínky žalobce. 5. V rámci smlouvy [číslo] žalovaný uzavřel smlouvu o nájmu zařízení Huawei B2368-66, IMEI: [číslo], které bylo dle instalačního protokolu na žádost žalovaného instalováno na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Na základě této smlouvy se žalovaný jako nájemce koncového zařízení zavázal k vrácení zařízení žalobci nejpozději do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu koncového zařízení na vlastní náklady dle článku 6 této smlouvy. Pro porušení uvedené smluvní povinnosti byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč, která byla žalovanému vyúčtována vyúčtováním [číslo] které se stalo splatné dne 1. 2. 2022. 6. V rámci smlouvy [číslo] žalovaný uzavřel kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo koncové zařízení typu [příjmení] iPhone 11 64 GB-Černý, IMEI [číslo] za dohodnutou cenu 20 999 Kč, přičemž při podpisu smlouvy žalovaný zaplatil akontaci ve výši 299 Kč a zbývající část kupní ceny se zavázal žalobci splácet spolu s vyúčtováním služeb ve 23 splátkách po 900 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že neuhrazením jediné splátky či ukončením smlouvy před uplynutím sjednané doby se stávají další splátky bez dalšího splatné a účastníci si sjednali smluvní pokutu pro případ porušení smluvní povinnosti hradit řádně a včas splátky. 7. Žalobce žalovanému vyúčtoval vyúčtováním [číslo] smluvní pokutu ve výši 4000 Kč, konkrétně 2 000 Kč za nevrácení či poškození koncového zařízení Huawei B2368-66, IMEI: [číslo] nebo za nevrácení jeho příslušenství či součástí a 2 000 Kč za nevrácení či poškození koncového zařízení IP Set-top box ARRIS VIP4302 č. M91831EDB414 nebo za nevrácení jeho příslušenství či součástí, vyúčtování se stalo splatné dne 1. 2. 2022. Žalobce vyúčtoval žalovanému vyúčtováním [číslo] za splátku zařízení ve výši 900 Kč a cenu za pronájem zařízení ve výši 50 Kč, vyúčtování se stalo splatné dne 22. 7. 2021. Žalobce vyúčtoval žalovanému vyúčtováním [číslo] za splátku zařízení ve výši 900 Kč a cenu za pronájem zařízení ve výši 50 Kč, vyúčtování se stalo splatné dne 27. 8. 2021. Žalobce vyúčtoval žalovanému vyúčtováním [číslo] cenu za pronájem zařízení ve výši 33,87 Kč, vyúčtování se stalo splatné dne 27. 9. 2021. Žalobce vyúčtoval žalovanému vyúčtováním [číslo] celkem 8 zbývajících splátek za zařízení v souhrnné výši 7 200 Kč, vyúčtování se stalo splatné dne 21. 12. 2021. 8. Dopisem ze dne 12. 10. 2021 žalobce žalovanému vypověděl účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, protože dlouhodobě neplnil závazky plynoucí z účastnických smluv ke službám TV108867287, INST10069069, [číslo], [číslo]. 9. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli celkem 4 účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona 127/2005 Sb. Součástí smlouvy [číslo] byla i kupní smlouva dle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen „občanský zákoník“), v níž sjednali úhradu zbývající části kupní ceny ve splátkách, přičemž žalovaný neuhradil sjednané splátky zakoupeného zařízení, v důsledku čehož došlo k zesplatnění zbývajících splátek v celkové výši 7 200 Kč. Součástí účastnické smlouvy [číslo] byla i smlouva o nájmu věci movité dle § 2201 a násl. občanského zákoníku, součástí této nájemní smlouvy bylo i ujednání o smluvní pokutě dle § 2048 občanského zákoníku. Účastníci si v nájemní smlouvě sjednali smluvní pokutu pro případ porušení smluvní povinnosti žalovaného vrátit koncové zařízení žalobci nejpozději do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu koncového zařízení na vlastní náklady dle článku 6 této smlouvy. V řízení bylo jednotlivými vyúčtováními prokázáno, že žalovaný žalobci neuhradil nájemné v souhrnné výši 133,87 Kč. Žalobce žalovanému účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vypověděl a smluvní vztah založený uvedenými smlouvami zanikl uplynutím výpovědní doby. Žalovaný byl po ukončení smlouvy [číslo] povinen žalobci vrátit ve smlouvou určené lhůtě koncové zařízení, této své smluvní povinnosti nedostál, proto mu byla žalobcem vyúčtována smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na úhradu úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení). 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (tarifní hodnota 13 267,74 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč; celkem tedy 2 252 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že žalobce vyúčtoval v žalobě náklady řízení dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1 500 Kč za úkon právní služby), nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává opakovaně návrhy obsahující totožnou argumentaci, z níž odvozuje svůj nárok a kterou může stále opakovat. Podle soudu je žaloba, ve které je nárok žalobce odvozován z účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, typickou formulářovou žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Liší se totiž pouze údaji o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, uvedením dlužné částky za sjednané pojistné, služby třetích stran a účtované ceny koncového zařízení. Opakovanost používaného vzoru i četnost typových návrhů téhož žalobce je soudu známa z jeho úřední činnosti (např. sp. zn. 243 C 1/2021, 16 C 266/2020, 115 C 213/2020, 14 C 167/2020).