31 C 93/2022-112 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 7. 4. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 24 930 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], s žalovanou uzavřel dne 11. 6. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr, poplatek ve výši 11 322 Kč a 29% úroky ročně právnímu předchůdci žalobce vrátit v 45 pravidelných týdenních splátkách po 697 Kč. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, do postoupení pohledávky žalobci byla žalobci zaplacena pouze částka 22 200 Kč a ke dni 1. 2. 2022 činila dlužná jistina 6 369,98 Kč, dlužný poplatek 2 752,02 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta 10 308 Kč a sankční poplatky 5 500 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobci jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022. K otázce posuzování úvěruschopnosti žalované uvedl, že právní předchůdce žalobce prověřil před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované úvěr splácet, vycházel přitom z bankovních i nebankovních registrů, přistoupil ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalované a současně ověřil, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. 2. Opatrovník žalované uvedl, že nemá k dispozici podklady týkající se smlouvy o úvěru [číslo] proto se k žalobou uplatněnému nároku nemůže vyjádřit. Zdůraznil, že žalovaná byla rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 83 Nc 910/2020-78 ze dne 8. 6. 2021, který nabyl dne 7. 8. 2021 právní moci, omezena ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou právních jednání v běžných záležitostech každodenního života. Zdůraznil, že žalovaná byla přijata k pobytu v [anonymizována tři slova] [ulice], příspěvková organizace, v současné době je příjemcem invalidního důchodu, který je jejím jediným příjmem a ze kterého jsou hrazeny náklady za poskytované sociální služby. V současné době realizovaný výkon rozhodnutí srážkou z důchodu žalované je dle sdělení ČSSZ neproveditelný, protože zůstatek invalidního důchodu po úhradě nákladů na pobyt v zařízení sociálních služeb a vyplácení částky rovnající se zákonné výši kapesného v takovém zařízení nedosahuje takové výše, aby z něho mohly být prováděny srážky. 3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav: 4. Ze znaleckého posudku z oboru psychiatrie soud zjistil, že žalovaná trpí trvalou a nevyléčitelnou duševní poruchou – organickým psychosyndromem u primárně simplexní osoby s pithiatickou reaktivitou, má poškozenou paměť, primárně nižší intelekt, nevyrovnanou afektivitu. Mozek byl poškozen nevratně proběhlým mozkovým infarktem, stav je nevyléčitelný, nezlepšitelný, medikace jsou symptomatické. Ze znaleckého posudku vyplývá, že žalovaná v roce 2017 prodělala mozkový infarkt s levostranným ochrnutím. Žalovaná není od této doby schopna samostatně právně jednat, není schopna domyslet důsledky svého právního jednání, není schopna hájit svoje zájmy a práva a žalované jeho samostatným právním jednáním hrozí závažná újma. Není schopna samostatně nakládat s financemi, nemůže spravovat své jmění, jinak by jí hrozila závažná újma. Není schopna porozumět důsledkům uzavření kupní smlouvy, není schopna porozumět důsledkům darovací či jiné smlouvy, není schopna rozpoznat potřebu uzavírání smlouvy o poskytování sociálních služeb, obstarat si své záležitosti, pokud se týkají jednání na úřadech s podáváním žádostí o přiznání dávek státní sociální podpory. Není schopna vyřizování dokladů apod. 5. Rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 83 Nc 910/2020-78 ze dne 8. 6. 2021, který nabyl dne 7. 8. 2021 právní moci, byla žalovaná omezena ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou právních jednání v běžných záležitostech každodenního života. 6. Ze zákaznické karty ze dne 11. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná požádala právního předchůdce žalobce o úvěr ve výši 20 000 Kč s týdenní splatností, do zákaznické karty uvedla, že bydlí v nájemním bydlení, dosáhla základního vzdělání a je vdaná. Dále uvedla, že má vyživovací povinnost ke 2 osobám a je příjemcem invalidního důchodu. Jako svůj čistý příjem uvedla 7 420 Kč a další příjem 11 586 Kč, celkem příjem domácnosti činí 25 451 Kč. Odhadované výdaje stanovila na 14 200 Kč. K doložení příjmu domácnosti předložila dvě poštovní složenky, každou na částku 7 420 Kč, kterými doložila měsíční výši invalidního důchodu třetího stupně. 7. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že tuto měla žalovaná uzavřít s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] Výše zápůjčky činila 20 000 Kč a smlouva byla uzavřena za účelem refinancování zápůjčky. Část zápůjčky tak byla v souladu se smlouvou použita na refinancování zůstatku celkové dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] který činí 9 739 Kč a žalované tak byla vyplacena částka snížena o zůstatek celkové dlužné částky, tedy částka ve výši 10 261 Kč. Žalovaná se touto smlouvou zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek za zápůjčku ve výši 11 322 Kč. Zápůjčku spolu s poplatkem se zavázala splácet v týdenních splátkách formou 45 splátek splatných vždy ke konci splátkového období a výše jedné splátky činila 697 Kč. Žalované byly současně poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. 8. Dle přehledu splátek žalovaná právnímu předchůdci žalobce na dluh plnila v jednotlivých splátkách celkem 22 200 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a z přílohy [číslo] k této smlouvě soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovanou vyplývající z výše označené smlouvě o úvěru včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými. 10. Výzvou z 10. 2. 2022 žalobce žalovanou vyzval naposledy k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucí z úvěrové smlouvy. Předžalobní upomínkou z 21. 3. 2022 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě dluhu po splatnosti ve výši 24 930 Kč včetně příslušenství do sedmi dnů od datace této výzvy. Dle potvrzení podání byla předžalobní výzva podána k poštovní přepravě dne 23. 3. 2022. 11. Ze smlouvy o poskytnutí sociální služby [číslo] soud zjistil, že [anonymizováno] pro [anonymizováno] [ulice], příspěvková organizace, domov se zvláštním režimem poskytuje žalované celoročně ubytování, stravu a péči. Z rozpisu úhrad vyplývá cena, kterou žalovaná [příjmení] [anonymizována dvě slova] [ulice], příspěvkové organizaci za poskytnuté ubytování, stravu a péči měsíčně hradí. 12. Dle oznámení ČSSZ ze dne 17. 8. 2022 je žalovaná příjemcem invalidního důchodu třetího stupně ve výši 13 397 Kč měsíčně a dle likvidačního záznamu hradí [anonymizováno] pro [anonymizováno] [ulice], příspěvkové organizaci 11 387 Kč měsíčně za poskytnuté služby. Dle zprávy ČSSZ ze dne 5. 8. 2022 a ze dne 14. 4. 2022 je výkon rozhodnutí srážkou z důchodu žalované pro pohledávku 300 Kč s příslušenstvím, respektive 615 Kč s příslušenstvím neproveditelný, protože zůstatek důchodu po úhradě nákladů za pobyt v zařízení sociálních služeb a vyplacení částky rovnající se zákonné výši kapesného v takovém zařízení nedosahuje takové výše, aby z něho mohly být prováděny srážky. 13. Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, žaloba není důvodná. V době, kdy žalovaná měla předmětnou smlouvu o úvěru s právním předchůdcem uzavřít, měla natolik nevratně poškozený mozek, že nebyla schopna samostatně právně jednat ani domyslet důsledky svého právního jednání. Do uvedeného stavu se žalovaná dostala poté, co v roce 2017 prodělala mozkový infarkt s levostranným ochrnutím, její stav se stal nevyléčitelným a nezlepšitelným. Uvedené skutečnosti byly prokázány znaleckým posudkem. Za dané situace, pokud žalovaná dne 11. 6. 2018 učinila právní jednání adresované právnímu předchůdci žalobce, pak její jednání ve světle znaleckého posudku zcela postrádalo vůli žalované. Přitom platí, že podstatou, základem, právního jednání je vůle jednajícího projevená navenek, která musí být pravá, skutečná, musí existovat. Chybí-li vůle, nelze mluvit o právním jednání, je to zdánlivé právní jednání. Zdánlivé právní jednání z hlediska práva není a současně platí, že zdánlivost je objektivní stav a není rozhodné, zda se dotyčný projev vůle jeví jako právní jednání jen jednají