34 C 17/2023-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 1. 2023 se žalobkyně po žalované domáhala vyklizení bytu [číslo] o velikosti 3+1, který se nachází ve 2. nadzemním podlaží budovy [adresa] v obci [obec], části obce Starý Lískovec, k.ú. [část obce], na ulici [ulice a číslo], [obec] (dále jen„ byt“ nebo„ předmětný byt“). Žalobkyně uvedla, že výlučným vlastníkem bytu je [územní celek], které žalobkyni přenechalo byt do nájmu na základě nájemní smlouvy ze dne 8. 10. 2007. V září 2018 žalobkyně přenechala byt k dočasnému užívání [jméno] [příjmení], který řádně hradil nájemné ve výši ujednané mezi žalobkyní a [územní celek]. K panu [příjmení] se následně přistěhovala žalovaná, která byt užívá až do současnosti i po smrti pana [příjmení], nehradí však žádné nájemné a na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohacuje. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k vyklizení bytu, žalovaná však byt užívá i nadále. 2. Žalovaná se k doručené žalobě nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, žalovaná souhlasila za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 4. Soud provedl dokazování listinami, ze kterých zjistil následující skutkový stav. Vlastníkem bytu [číslo] o velikosti 3+1, který se nachází ve 2. nadzemním podlaží budovy [adresa] v obci [obec], k.ú. [část obce], na ulici [ulice a číslo], [obec], je dle informativního náhledu do Katastru nemovitostí [obec]. U této nemovitosti nejsou evidována žádná věcná práva, která by ji zatěžovala. Mezi [územní celek] jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem byla dne 8. 10. 2007 uzavřena smlouva o nájmu bytu [číslo] [PSČ] [číslo], na základě které byl žalobkyni přenechán předmětný byt k užívání na dobu neurčitou. Žalobkyně přenechala byt k užívání [jméno] [příjmení], ke kterému se bez souhlasu žalobkyně přistěhovala žalovaná; byt žalovaná užívá i po smrti [jméno] [příjmení] (jaro 2021). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vystěhování a k vyklizení bytu, a to dopisem ze dne 20. 9. 2021, 18. 10. 2021, 14. 12. 2021, 1. 3. 2022 a 8. 7. 2022, žalovaná však byt do dnešního dne nevyklidila. 5. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost uvedených listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 6. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 7. Podle § 1041 odst. 1 občanského zákoníku kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. 8. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu a jeho podřazení pod zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobkyně jako nájemce bytu je ve sporu aktivně hmotněprávně legitimována. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná předmětný byt nevyklidila a zasahuje tímto způsobem do nájemního práva žalobkyně a je tudíž ve sporu pasivně hmotněprávně legitimována. Za této situace svědčí žalobkyni jako oprávněnému nájemci právo domáhat se ochrany svého práva, tj. vydání věci neprávem zadržované, resp. vyklizení bytu neprávem (bez právního důvodu) užívaného žalovanou. 9. Jelikož v řízení byl prokázán nárok žalobkyně na vyklizení bytu, který byl v žalobě dostatečně identifikován, shledal soud žalobu důvodnou, a proto jí v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost byt vyklidit. Lhůta k vyklizení je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4. vyhlášky 1 500 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhlášky ve výši á 300 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 11 534 Kč. 11. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.