34 C 254/2022-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 25. 10. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 53 500 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 4. 2. 2022 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč. Jelikož žalovaný řádně a včas neplnil sjednané smluvní podmínky, když na svůj dluh neuhradil ničeho, domáhá se žalobce zaplacení poskytnuté jistiny a poplatku ve výši 51 000 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každé jednotlivé prodlení s úhradou předepsané splátky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 5 splátek, žalobce se proto podanou žalobou domáhá rovněž zaplacení sankčního poplatku ve výši 2 500 Kč (5x 500 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobce s tímto postupem soudu souhlasil, souhlas žalovaného se za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu předpokládá). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy ze dne 4. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobcem pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] Smlouva byla žalovaným podepsána registrací a zadáním SMS kódu na webových stránkách [webová adresa]. Žalovanému byly dne 4. 2. 2022 převodem na účet uvedený ve smlouvě (č. účtu [bankovní účet]) poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, jak také plyne z potvrzení o provedení platbě ([anonymizována dvě slova]) ze dne 4. 2. 2022, ID transakce [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč do 70 dní ode dne čerpání úvěru, tj. nejpozději do 14. 4. 2022, v 5 splátkách po 10 200 Kč (splatnost dne 17. 2. 2022, 3. 3. 2022, 17. 3. 2022, 31. 3. 2022 a 14. 4. 2022). V čl. VII odst. 8.1. smlouvy byla mezi účastníky ujednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce upozorněn na skutečnost, že ve sjednaném termínu splatnosti svůj dluh ani z části neuhradil. Současně byl upozorněn na výši dluhu 59 740,01 Kč a byl vyzván k jeho úhradě. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka odeslána téhož dne. 7. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 8. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 9. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru). 10. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení a též vzhledem k obsahu smluvních podmínek žalobce, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby dlužník z uzavřené smlouvy o úvěru dle § 2395 a.n. občanského zákoníku porušil svoji povinnost plynoucí mu z této smlouvy, když řádně (v plné výši) a včas nevrátil svůj dluh, ačkoliv žalobce svoji smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému bezezbytku splnil. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho a dostal se tak do prodlení s úhradou všech pěti předepsaných splátek. Složení a výši dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval a soud tedy žalovanému uložil povinnost, aby žalobci zaplatil dluh v celkové výši 53 500 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč (pozdní úhrada 5 splátek po 500 Kč). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, byl žalobci rovněž přiznán nárok na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. O nákladech řízení (výrok II.) rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 675 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 advokátního tarifu 3 260 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 13 advokátního tarifu ve výši á 300 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta ve výši 2 243 Kč) činí 15 598 Kč. 14. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobci vznikla poplatková povinnost ve výši 2 140 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. b) činí poplatková povinnost žalobkyně částku 2 675 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobci výrokem III. tohoto rozsudku, aby uhradil na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 535 Kč