37 C 218/2023-34 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se po žalovaném žalobou soudu doručenou dne 6. 3. 2023 domáhala zaplacení částky 25 630,58 Kč s příslušenstvím, představující nezaplacenou kupní cenu neoprávněně odebraného plynu v odběrném místě [adresa žalovaného] v období 26. 11. 2021 až 6. 3. 2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) /. 3. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: 4. Žalobkyně na základě žádosti obchodníka ukončila dodávku plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], dne 25. 11. 2021, ode dne následujícího byl v odběrném místě odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný odběr a distribuce plynu – konkrétně měřidlo [číslo], a to v období od 25. 11. 2021, kdy stav měřidla k tomuto dni byl 5 016 m3, jak se podává z faktury za předcházející období, do 7. 1. 2022 se stavem 5 290 m3, jak je zřejmé z fotodokumentace. Žalovaný neoprávněně odebíral zemní plyn na uvedeném odběrném místě, čímž způsobil žalobkyni, která byla distributorem plynu, škodu v celkové výši 10 485,51 Kč, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně, kterému soud neměl důvod nevěřit uhradil dne 22. 2. 2022 částku 1 900 Kč a dne 24. 3. 2022 částku 950 Kč. Předmětnou částku žalobkyně žalovanému účtovala fakturou [číslo] se splatností 11. 2. 2022, jak se z této faktury podává. V období 8. 1. 2022 až 6. 3. 2022 žalovaný stejným způsobem neoprávněně odebral 546 m3, když stav plynoměru [číslo] bylo ke dni 6. 3. 2022 5 836 m3, jak je zřejmé z fotodokumentace, čímž způsobil žalobkyni škodu ve výši 17 995,07 Kč splatnou do 31. 3. 2022, fakturovanou mu daňovým dokladem [číslo] jak je z něho zřejmé. O užívání nemovitosti žalovaným svědčí skutečnost, že žalovaný osobně umožnil demontáž měřidla. Přes zaslání předžalobní výzvy žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 5. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že smluvní vztah mezi žalovaným a obchodníkem s plynem ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon”) zanikl ke dni 25. 11. 2021. Bylo prokázáno, že žalovaný odebíral plyn v předmětných obdobích neoprávněně. Podle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Žalobkyni, která je distributorem plynu ve smyslu energetického zákona, tak žalovaný způsobil škodu v celkové výši žalované částky. Množství neoprávněně odebraného zemního plynu a tedy i výše způsobené škody byla stanovena postupem dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. ve spojení s vyhláškou 349/2015 Sb. Škodu takto vzniklou žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovala, a přestože byl o zaplacení upomenut, na svůj dluh dosud nad rámec uvedeného ničeho neuhradil. Soud proto žalobě plně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil dle § 160 odst. 1 OSŘ. 6. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 1 026 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 252 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit činí 2 478 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně. Soud v projednávané věci není toho názoru, že by bylo na místě neaplikovat shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, když žaloba je podána na ustáleném vzoru a ve vztahu k žalovanému nebylo třeba vynaložit více sil, než v jiných případech k tomu, aby byla kompletní a byly v ní uvedeny všechny rozhodné skutečnosti.