38 C 131/2022-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 3. 3. 2022 po částečném zpětvzetí se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 70.664,01 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země] (dále jen„ věřitel“), na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 29. 9. 2017 poskytl žalované úvěr v celkové výši 70.664,01 Kč, žalovaná však dosud žalobci dlužnou částku nevrátila, i když byl splatný do dne 29. 11. 2021. Pohledávka byla postoupena na žalobce smlouvou ze dne 27. 1. 2020. V případě neprokázání uzavření smlouvy se žalobce domáhal vydání částky jako bezdůvodného obohacení. Žalobce marně vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z předložených listinných důkazů, a to ze standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 29. 9. 2017, z obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] s účinností od 1. 12. 2016, z platební informace, ze smlouvy na opakované postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 11. 2. 2021, soud zjistil následující skutkový stav: 4. Žalobce předložil soudu žalovanou nepodepsanou smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 29. 9. 2017, na základě které měl věřitel poskytnout žalované úvěrový limit ve výši 35.000 Kč, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná měla splatit poskytnutou částku s úrokem ve výši 8,5% měsíčně s dalšími poplatky ve výši 12,5% z částky každého čerpání, roční procentní sazba nákladů na úvěr (RPSN) činí 264,42% (článek II. bod 5 smlouvy). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce smlouvou na opakované postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Žalobce oznámil žalované postoupení pohledávek oznámením ze dne 11. 2. 2021. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti. 5. Soud neprováděl důkazy předložené žalobcem v podání ze dne 6. 9. 2022, když jednotlivé důkazy uvedené v přílohách podání neobsahují podpis žalobce, když podání bylo dáno elektronickou poštou, jednotlivé přílohy nejsou identifikovány odesílající osobou a současně ve lhůtě do 3 dnů nebylo toto podání žalobce soudu předloženo osobně či elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Za této situace soud tedy nepřihlížel k jednotlivým přílohám zmíněného podání v souladu s § 42 o. s. ř. 6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce tvrdil, že byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaná se smlouvou souhlasila. Smlouva není žalovanou podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení jednající osoby, když kopie občanského průkazu, nemůže jednoznačně určit, kdo byl jednající osobou, která občanský průkaz poskytla, na rozdíl od osobního kontaktu, kde má jednající možnost ověřit alespoň shodu vzhledu s osobou na občanském průkazu. Na dálku fyzicky podepsána smlouva zase umožňuje odborně posoudit pravost podpisu osoby. Způsob uzavírání smluv uvedený věřitelem neumožňuje žádnou aspoň relativní možnost identifikace osoby. K jednoznačné identifikaci jednající osoby při elektronické komunikaci slouží především kvalifikovaný elektronický podpis. Dále je tu možnost sjednat mezi účastníky jiný způsob identifikace osoby prostřednictvím elektronických prostředků, ale dohoda o tomto způsobu musí být smluvně uzavřena způsobem, který dovoluje jednoznačně identifikovat jednající osobu dle zákonných prostředků, a nikoliv dohodnutým způsobem, jelikož ten je možné použít až po účinnosti smlouvy. 11. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, když předestřená smlouva nebyla ze strany žalované řádně podepsána a tím pádem nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření předmětné smlouvy. Věřitel tak měl poskytnout žalované peněžní prostředky bez právního důvodu, a to v částce celkem 70.664,01 Kč a žalovaná se tak bezdůvodně obohatila na úkor věřitele. Žalobce se však omluvil z jednání soudu dne 16. 2. 2023 a nemohl tak být soudem poučen k navržení či předložení důkazů týkající se tvrzení žalobce o poskytnutí peněžních prostředků žalované. Žalobce tedy, svým pasivním přístupem, nemohl být soudem poučen dle § 118 a odst. 3 o. s. ř. k prokázání těchto rozhodných skutečností, které byly pro spor rozhodující. Obdobně v případě posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce tedy neprokázal, že před poskytnutím peněžních prostředků žalované dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované, a také že žalované poskytl peněžní prostředky uvedené v žalobě. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. S ohledem na neprokázání existence výše uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru se soud dále zcela nezabýval otázkou případné neplatnosti smlouvy ohledně lichevního jednání věřitele (RPSN je v úvěrové smlouvě uvedené 264,42 % ročně), které by dle předložených důkazů mohlo rovněž přicházet v úvahu. 13. S ohledem na to, že žalovaná již vrátila žalobci finanční plnění ve výši 241.133,23 Kč a tato částka přesahuje částku dle žalobního tvrzení částku poskytnutou žalované 70.664,01 Kč, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého byla ve věci plně úspěšná žalovaná. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.